Rasmussen poznamenal, že zřízení takového předsunutého oddílu v rámci už existujících společných aliančních Sil rychlé reakce (NRF) je odpovědí na agresivní ruské chování z poslední doby, mělo by však NATO pomoci vypořádat se také s dalšími možnými hrozbami.
Lídři zemí Severoatlantické aliance se na své letošní schůzce spolu s množstvím hostů z partnerských zemí sejdou 4. a 5. září v Newportu u Cardiffu v britském Walesu.
Strach z Moskvy
V souvislosti s vývojem a ruskou agresí na Ukrajině mají především pobaltské země NATO, ale také Polsko, obavy z dalšího postupu Moskvy. Aliance už učinila některé kroky, které by měly jejich obavy zmírnit, nynější plány jsou pokračováním těchto snah.
"Znamená to viditelnější přítomnost NATO na východě na tak dlouho, jak to bude potřeba," řekl generální tajemník aliance. Všechny kroky, které NATO v tomto směru dělá, jsou podle něj v souladu se zakládacím aktem NATO-Rusko z roku 1997, tedy základním dokumentem upravujícím vztahy Moskvy a aliance. Naopak Rusko se podle Rasmussena svým postupem na Ukrajině dostalo s tímto dokumentem do rozporu.
Satelitní snímky, které podle NATO dokazují ruské vojenské angažmá na Ukrajině.
NATO se podle svého generálního tajemníka musí vyrovnat s tím, že jej Moskva vnímá jako protivníka. "Investovali jsme mnoho snah do vytvoření konstruktivního partnerství s Ruskem," poznamenal Rasmussen s tím, že vrcholem byl summit NATO-Rusko v prosinci 2010.
Nemůžeme si dovolit naivitu
"Dnes se nicméně musíme postavit realitě, že Rusko nepokládá NATO za partnera. Vidíme v ruských vojenských dokumentech, slyšíme z prohlášení ruských politiků, že pokládají NATO za protivníka," prohlásil Rasmussen. Lituje prý toho, neboť v zájmu euroatlantické bezpečnosti je silné partnerství s Ruskem. "Ale nemůžeme si dovolit naivitu, nemáme iluze. Čelíme realitě, že nás Rusko pokládá za protivníka a této situaci se přizpůsobíme," prohlásil Rasmussen.
VÍCE ZDE: |
Příliš mnoho podrobností co do počtů, rychlosti či rozmístění nové síly s velmi vysokým stupněm připravenosti ale dnes novinářům nenabídl. Takové detaily prý vypracují vojenští odborníci až poté, co summit dá projektu politicky zelenou. Deník Financial Times minulý týden psal až o 10 000 vojácích, na projektu se prý nyní podílí především Británie, Dánsko, Nizozemsko, tři pobaltské republiky a Norsko.
Rasmussen poznamenal, že součástí konceptu je také určitý odstrašující efekt podobné síly. "Kterýkoliv agresor bude vědět, že když začne uvažovat o útoku na spojeneckou zemi, utká se nejen s její armádou, ale také s jednotkami NATO," vysvětlil.
Spojenci by měli do této jednotky přispívat na rotačním principu, nemá tedy formálně jít o "trvalé" rozmístění. K dispozici bude také potřebná vzdušná nebo námořní podpora i jednotky speciálních sil.
Cestovat nalehko, útočit tvrdě
Nová jednotka je součástí chystaného takzvaného akčního plánu připravenosti stejně jako související plány týkající se podpory a zázemí. Nové, rychle reagující uskupení totiž bude potřebovat základny, dopředu připravené zásoby a podobně. "Tato síla bude cestovat nalehko, ale útočit tvrdě," vysvětlil Rasmussen.
Aliance proto probere možné modernizace potřebné infrastruktury, tedy například letišť nebo přístavů, aby v případě potřeby mohly být rychle přesouvány posily. Zlepšeno má být sdílení zpravodajských informací, upraveny obranné plány, a zvýší se počet cvičení, vypočítal generální tajemník NATO. Plán má zajistit, že NATO bude mít v pravý čas na správném místě k dispozici ten typ sil, které budou skutečně potřeba.
Podobné projekty ale stojí peníze, upozornil Rasmussen. Generální tajemník NATO proto od členských zemí na summitu čeká závazek, že s končící hospodářskou krizí zastaví propad obranných rozpočtů a větší peníze pak budou utrácet na ty správné věci. Jen čtyři země z 28 členů NATO nyní svými obrannými výdaji dosahují doporučených dvou procent hrubého domácího produktu.
