I když v této době určitě není žádná okurková sezona, většina britských deníků nyní okurky řeší. Co konkrétně? (dost mě tedy překvapuje, že se vůbec toto téma dostalo i do celostátních novin, ale budiž)
Pěstitelé z britského Hertfordshiru tvrdí, že jejich zelenina dosahuje větší velikosti a je také šťavňatější než v celé Evropské unii. (jako víme, jaký je vztah euroskeptických ostrovů k Bruselu, ale že budou dávat najevo své povýšení, i pokud jde o okurky? Ale opět budiž :-)
Takže chtějí pro své okurky speciální status. Jenže to se nelíbí jiným britským pěstitelům, kteří tvrdí, že na okurkách z Lea Valley „není nic zvláštního“. Ale jejich pěstitelé nesouhlasí.
Prý jich vyprodukují 80 milionů ročně a tvoří tak 75 procent britského trhu. Chtějí proto pro své okurky z Lea Valley získat ochrannou známku Evropské unie, takzvané Chráněné zeměpisné označení EU.
Jen tak pro zajímavost – to mají v ČR například Hořické trubičky, Pardubický perník nebo Třeboňský kapr. Ale pozor! Vyjádřil se k tomu i šéf britské Asociace pěstitelů okurek, který se přiklonil na stranu „těch druhých“.
„Všechny okurky, které vypěstujeme v naší zemi, jsou téměř stejné. Nemyslím si, že EU bude souhlasit jen s ochranou jedněch na úkor druhých,“ citovala Dereka Hargreavese BBC. Takže vypadá to ještě na závažný boj, který se potáhne...
Zpráva o okurkách mě zaujala a přilákala i kvůli tomu, že okurky jsou v unijním dění docela časté. Třeba teprve v roce 2009 přestaly v sedmadvacítce platit předpisy týkající se velikosti a tvaru mnoha druhů ovoce a zeleniny. Ano to je ta známá kauza „křivé okurky“, aneb když si chceme kopnout do Evropské unie, ale už nevíme jak, tak napíšeme, že nám nařizuje takový nesmysly, jako jak má vypadat zelenina a ovoce (a neřešíme, že jsou mnohem zásadnější věci, které bychom mohli Bruselu vytýkat).
Fakt je samozřejmě ten, že tato bizarní regulace opravdu existovala (také to nechápu), ale už byla zrušena. A za druhé – jasně, vymysleli ji možná blázniví eurobyrokraté, ale je zde potřeba souhlas i jednotlivých zemí Unie.
A když se hlasovalo o zrušení této regulace, narazilo se na velký odpor tradičních pěstitelských zemí a jejich lobbistů – Itálie, Španělsko, Maďarsko či Francie. Takže zrušení této bizarnosti nejdříve ani neprošlo. Ale chápu, že je jednodušší ukázat prstem na úředníky v Bruselu...
A dále z Francie, i když v britském podání. Když jsem zahlédla na The Daily Telegraphu článek, který měl v titulku slova Ocean´s Eleven (film v Česku známý jako Dannyho parťáci - v hlavních rolích George Clooney, Brad Pitt, Matt Damon atd.), tak jsem okamžitě rozklikávala.
A jak to tak vypadá, gang, který tentokrát tvořili jen tři Italové, se Dannym Oceanem v podání Clooneyho tak trochu inspiroval. V kasinech na Francouzské riviéře totiž prováděli neuvěřitelné věci.
Podváděli při hraní pokeru (a vydělali si tak 64 tisíc eur – nutno podotknout, že pro Dannyho by to byl slabý odvar), nicméně používali opravdu sofistikované metody.
Italům pomáhal ještě Francouz, který byl zaměstnán v kasinech. Ten označil karty neviditelným inkoustem a Italové, kteří hráli, pak tyto znaky viděli podle některých deníků „speciálními kontaktními čočkami“ nebo „speciálními brýlemi“.
V noci z pondělí na úterý v Cannes si ale nedali pozor a vyhráli takto 20 tisíc eur během pár hodin. A stali se podezřelými. Nyní jim hrozí, že stráví za mřížemi až 10 let let. Rozdíl oproti filmu - Dannymu a jeho parťákům se vždycky podařilo z vězení dostat. Prostě film, no...
