1. června 2011 22:11 Lidovky.cz > Zprávy > Názory

ŠUPOVÁ: Dopisy pro běloruské vězně

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 1Diskuse
Aljaksandr Atroščankav | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Aljaksandr Atroščankav |
Poprvé jsem ji potkala v roce 2007. Bylo jí 24 let a už tehdy pomáhala lidem, kteří byli bezdůvodně zavřeni do vězení, přišli o práci, nebo je vyhodili z univerzit. Vzpomínám si, že v Minsku tenkrát už začínala zima a teploty byly kolem nuly, v mém hotelu se ale netopilo.

I Darja už posmrkávala a vysvětlovala mi, že se běloruský prezident Alexandr Lukašenko v rámci úspor rozhodl zahájit topnou sezónu až později. Také jsem si, aniž bych tušila jak trapně, postěžovala na svůj hotel.

"Doufám, že ve vězení zima není," reagovala tehdy Darja. "V jakém vězení?" ptala jsem se. "Tam je teď můj manžel. Zavřeli ho na deset dní," odpověděla. Tehdy Aljaksandra Atroščenkava zadrželi podobně jako další opoziční aktivisty jen pár dní před demonstrací, která se měla v Minsku konat. Prostě preventivně. Záminka pro zatčení byla většinou "ničení veřejného majetku" či "chuligánství". Povídala jsem si s Darjou dál a ona na závěr setkání uvedla: "Kdybych ale nevěřila, že budoucnost bude lepší, tak bych to nedělala".

Uplynuly čtyři roky a Darjin manžel Aljaksandr je opět ve vězení, tentokrát mu ale vyměřili už mnohem přísnější sazbu – za účast na demonstraci po prezidentských volbách loni v prosinci dostal čtyři roky ve věznici s nejvyšší ostrahou. Darja ale nevypadá nijak rezignovaně. "Jsem na něj hrozně hrdá. Jsem hrdá na to, že ikdyž mu hrozilo patnáct let, i když prošel mučením, tak vším prošel důstojně. Všechno co udělal, udělal správně," říká.

I když přiznává, že se jí daří přežívat hlavně díky naději, že by mohli jejího muže pustit dřív. "Doufám, že se s ním setkám co nejdříve na svobodě. Nemyslím si, že tam bude celé ty čtyři roky. Doufám, že se něco změní, protože Lukašenko je opravdu v hodně těžké situaci," dodává. Svou naději upíná i k Evropské unii. Ta před pár dny rozšířila seznam představitelů běloruského režimu, kteří nemohou vycestovat do Unie. Podle Darji sice dávali u nich v televizi množství pořadů, ve kterých si běloruská vláda stěžovala, jak je to hrozné, že jim zakazují pohyb. Ale ve výsledku tento seznam nejspíš žádný posun neznamená.

Jak uvedl Darjin kolega Andrej Dmitrijev (vedoucí volebního štábu bývalého prezidentského kandidáta Uladzimira Njaklajeva, odsouzen na dva roky podmínečně), který přijel do Prahy s ní, "represe v zemi neustávají, pokračují perzekuce aktivistů i nezávislých médií ".

Tiskové konference v sídle Občanského Běloruska se zúčastnil i dalších z bývalých prezidentských kandidátů Ales Michalevič, který nedávno získal politický azyl v České republice (mimochodem teď Minsk žádá jeho vydání k trestnímu stíhání do Běloruska, doufám, že nikoho tady nenapadne něco takového učinit a že se Ales naopak brzy bude moci setkat se svou rodinou a dětmi, kteří jsou stále v Bělorusku).

Ales mimo jiné popisoval, v jakých hrozných podmínkách bývají často vězni v Bělorusku drženi. "Lékařská pomoc tam byla minimální. Bylo nám jasné, že tady můžeme zemřít. Když jsem se ptal doktora, kterému jsme říkali Mengele, jestli budu moci brát moje léky, tak mi odpověděl: Myslíš snad, že seš v nějakém sanatoriu?," popisoval Michalevič. Právě to jsou věci, které by se měla Evropská unie a celé mezinárodní společenství pokusit změnit. Podle právničky Jeleny Tonkačevové by například OSN mohla začít vyšetřovat případy mučení běloruských vězňů, zaměřit se na práci soudů a podobně.

Darja Korsaková si myslí, že by také pomohly cílené ekonomické sankce ze strany Evropské unie, tedy nikoli proti celému národu, ale "šáhnout do peněženek" těm nejmocnějším představitelům režimu. Pro ty se ale ještě v rámci sedmadvacítky bohužel nenašla dostatečná podpora. A další věcí jsou víza do Evropské unie – Bělorusové musí za vstup do téměř všech zemí EU platit 60 eur, což vůbec není málo.

Nejsou to ale jen negativní věci, které Darja vypráví. Trochu pookřeje, když povídá o tom, jak jejímu muži chodí do vězení množství dopisů a pohlednic plných solidarity. "Ty jsou strašně důležité," vysvětluje. Vedení věznice si prý na něj tolik netroufne, když vidí, že je známý a že mu chodí tolik pošty i z cizích zemí. Napsali mu dokonce i čeští středoškoláci, které k tomu přiměla jejich učitelka angličtiny. Opravdu ho to podle Darji potěšilo. Takže paní učitelko odněkud z České republiky, dobrá práce!

Takže kdyby se vám někdy chtělo a měli jste volnou chvilku (a pamatujete si ještě v dnešní době internetu, jak se píšou ručně dopisy) a pár korun na známku, můžete někomu z vězňů napsat i vy. Nic nezaručuju, ale výše zmíněný případ ukazuje, že váš pozdrav by měl danému člověku dojít a že ho určitě v běloruském vězení potěší. A třeba to i k něčemu napomůže.
Tady je link: http://clovekvtisni.cz/index2.php?id=928

  • 1Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.