Autorka těchto řádků se proto rozhodla zmapovat, jak je tomu v jiných zemích Evropské unie a zjistila, že nejsme jediným státem, jehož kabinet je ryze pánský klub. Stejně jsou na tom i Maďaři. Ale všechny ostatní země zástupkyně něžného pohlaví ve svých vládách mají. A někdy dokonce jich je i velké množství.
Když odhlídneme od prezidentek a královen, tak s vysoce postavenou ženou se nyní mohou pochlubit naši sousedé Slováci. V čele nově vznikající vlády totiž bude stát premiérka Iveta Radičová. Další jména slovenských ministrů pronikají na veřejnost jen postupně, ale již nyní je jisté, že ve vládě bude ženské zastoupení i na ministerstvu spravedlnosti.
I Německo má spolkovou kancléřku, Angelu Merkelovou, a v kabinetu dokonce pět ministryň. Prvenství v Evropské unii ale nyní drží Finové. V nové vládě premiérky Mari Kiviniemiové figuruje dokonce deset ministryň a jejich portfolia nejsou nijak okrajová – mají na starosti spravedlnost, vnitro, evropské záležitosti, školství, zemědělství, dopravu, spoje, zdravotnictví a sociální péči, práci a životní prostředí.
Češi jako Maďaři
Hned za Finy jsou v pomyslném žebříčku Španělé a Švédové. Vládu v Madridu totiž tvoří mimo jiné hned devět ministryň a jedna z nich má na starosti i ryze mužský obor – vládne ministerstvu obrany. Stejný počet žen mají ve vládě i ve Stockholmu. Ministryni obrany mají ale i Dánové, Litevci a Slovinci. Na třetí příčce je pak právě Dánsko, kde v kabinetu úřaduje osm žen. V dalších zemích evropské sedmadvacítky je již jejich počet nižší. Francie, Itálie, Německo, Polsko, Portugalsko, Rakousko a Řecko mají ve svých vládách pět dam. Ostatní země pak čtyři, tři, dvě nebo i jednu. Stejně jako Češi jsou na tom v Evropské unii, jak již bylo zmíněno, jen Maďaři, kde nový premiér Viktor Orbán sestavil devítičlenný kabinet bez jakékoliv ženy.
Čtěte více o Nečasově vládě |
Zajímavé je kouknout se i na portfolia, která jednotlivé dámy obstarávají. Nejvíce jich působí na zdravotnictví, školství a na ministerstvu životního prostředí. Nevyhýbají se ale ani vnitru, spravedlnosti či kultuře. Takže rozhodně to není tak, že by ženy ve vládě vždycky zastávaly funkci ministryně pro rovné příležitosti, což by se samozřejmě nabízelo.
Kde se stala chyba?
Předseda Věcí veřejných Radek John okomentoval neúčast žen v české vládě slovy: "Měli jsme i kandidátky z řad našich poslankyň. Poté, co absolvovaly vyjednávací kolečko, ale řekly, že do toho nejdou. Stačilo jim vyjednávání." Takže se nabízí první vysvětlení – že by politika byla stále vnímaná jen jako mužská záležitost, na kterou by ženy neměly tak ostré lokty. Nemyslím.
Krátce po sametové revoluci se hodně mluvilo i o tom, že české ženy sice mají kariéru a zaměstnání, ale stále nebyly zbaveny i dalších úkolů, a to především péče o domácnost. Ve srovnání se západem se tehdy říkalo, že tamní ženy mají jiný životní styl, lepší technické vymoženosti a že si i mohou zaplatit doma uklízečku, takže mají více času na jiné věci. To už se ale přece teď taky změnilo. Takže nezájem o politiku? Nebo snad nemáme schopné vzdělané ženy? Nebo kde se stala chyba?
