"Vyrůstal jsem v mnoha zemích, umím spoustu jazyků, tady si každý o mně myslí, že jsem proevropský a přitom já jsem euroskeptik," svěřil se mi včera Andre Soucek, muž, který nyní žije v Británii, ale pochází z bývalého Československa, a kandiduje v dnešních parlamentních volbách.
Jak z jeho tónu chápu, být proevropský se tady příliš nenosí. Podle loňského průzkumu týdeníku The Economist by byla pro vystoupení z unie více než pětina Britů a jen 31 procent dotázaných tehdy uvedlo, že členství považuje za dobrou věc. A v těchto názorech je vehementně podporuje velká část britského tisku, který je až na výjimky euroskeptický, to znamená že píše ve stylu všechno co přichází z Bruselu rovná se špatně.
A důvod odporu k Evropské unii? "Studoval jsem vývoj Evropské unie a kam to až dosáhlo, to je katastrofální. Malá transparentnost evropských zákonů a a zase se o nás rozhoduje někde jinde," vyjmenoval Soucek. I když kandiduje jako nezávislý, podobné pocity jako on sdílí i většina britských konzervativců (na rozdíl od labouristů a liberálních demokratů, kteří jsou relativně proevropští). A právě toryové Davida Camerona by mohli v dnešním hlasování v ostrovním státě vyhrát.
Co by v tom případě Británii čekalo za změny? Tak například prý dokonce až 40 procent konzervativních kandidátů ve volbách si přeje vyjednat zásadně odlišné vztahy s Bruselem, nebo přímo odchod Británie z EU. Radikální druhá zmíněná možnost se snad nechystá, nicméně jasné je jedno – v případě vítězství konzervativců pocítí zbytek unie značný rozdíl. Cameron dlouho sliboval, že uspořádá referendum o Lisabonské smlouvě, dokonce kvůli tomu loni v létě psal podobně smýšlejícímu českému prezidentovi Václavu Klausovi.
Vyzýval ho, aby s podpisem dokumentu nespěchal, on že pak vyhraje volby a smlouva bude v britském referendu definitivně smetena ze stolu. Jenže Klaus nakonec podepsal a více než dvousetstránkový dokument, který mění fungování sedmadvacítky, vstoupil 1.prosince loňského roku v platnost. Lídr konzervativců již nyní na žádném referendu netrvá, nicméně ve svém programu slibuje, že kdykoli v budoucnosti se o podobné smlouvě bude muset tady na ostrovech rozhodovat ve všelidovém hlasování, nikoli jen v parlamentu.
A z toho ostatní evropští lídři nebudou nadšení. Stejně tak jako z dalšího Cameronova plánu – usilovat o návrat některých pravomocí týkajících se sociálních záležitostí a zaměstnanosti zpět z EU do Británie. Každý takový přesun totiž znamená zasáhnout do unijních smluv a tedy souhlas všech členských zemí. Bude se do toho někomu chtít po nedávných vleklých tahanicích o Lisabonskou smlouvu?
