Centrální expozice veletrhu ale patří literatuře a knihám z Ruska. Veletrh se koná v Průmyslovém paláci, jehož jedno křídlo lehlo loni popelem. Na jeho místě ale stojí provizorní hala, veletrh tak má stejný prostor jako dříve. Do neděle v něm ve 200 stáncích bude své knihy nabízet přes 300 vystavovatelů. Na programu jsou besedy, prezentace, udílení cen i autogramiády autorů, celkem se 374 pořadů zúčastní 456 hostů, z toho 60 zahraničních.
Slavnostního zahájení se zúčastnili reprezentanti vystavujících zemí, Česko zastupovali první náměstek ministra kultury František Mikeš (ODS) a bývalý vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra; veletrh patří k oficiálním doprovodným akcím českého předsednictví EU.
Prezentace výuky ruštiny
Ruský pavilon slibuje představit na 4000 knižních titulů, doprovází je sedm výstav. Na letošní rok připadá 200. výročí narození Nikola Vasiljeviče Gogola, proto je například jedna z expozic věnována českým ilustracím k dílům tohoto spisovatele.
Výstava fotografií představuje knihy a dokumenty, které dokládají ruskou emigraci v Československu v letech 1920 až 1930. Stejné téma představuje jedna z knižních expozic (knihy v ruštině vydané v Československu ve stejném období), další nabízí publikace zabývající se výzkumem zmíněného fenoménu a jiná třeba miniaturní ruská vydání evropských i ruských literárních klasiků.
Ruští pořadatelé chtějí svoji účast na veletrhu využít i k prezentaci výuky ruštiny. Ta začala po averzi vůči ní z 90. let mít na českých školách úspěch. Na těch základních je po angličtině a němčině třetím nejpopulárnějším jazykem. Učí se ji přes 9000 dětí - skoro pětkrát víc než před pěti lety. Na středních školách stoupla výuka ruštiny čtyřnásobně, víc kurzů je i na vysokých školách.
Perspektivní ekonomický partner
Děti si již nepamatují, že se ruština musela dříve učit povinně, ztratila pro ně jakýkoli politický náboj a zní jim exoticky. Problém je však podle učitelů v nedostatku učebnic, ty starší jsou plné komunistické ideologie, nové nejsou. Pedagogové či ředitelé škol ruštinu propagují pravděpodobně proto, že jim Rusko bez ohledu na politiku připadá jako perspektivní ekonomický partner.
Knih v ruštině, ale i překladů z ruštiny do češtiny vychází vzhledem k tomu, kolik rusky mluvících osob v Česku žije, relativně málo. Po zcela zanedbatelném počtu titulů v ruštině v raných 90. letech se jejich počet od počátku tisíciletí ustálil na přibližně třech desítkách titulů ročně; loni jich bylo 42. Počet vydaných překladů eviduje Národní knihovna až od roku 1998, tehdy jich ročně bylo kolem 30, od roku 2004 je jich kolem 60. Překladů v posledních letech vychází ročně kolem 5000, polovina z nich jsou z angličtiny.
