Rozsudek zatím není pravomocný, politik i organizace shodně tvrdí, že je majitelka domu v závěti určila jako dědice.
Svoboda, který se soudního jednání osobně účas
Chronologie událostí ve sporu o dům v pražských Dejvicích1992 - byla sepsána první závěť, ve které Marie Kaprálková odkazuje svůj dům v Dejvicích Cyrilu Svobodovi. 2004 - vzniká nová závěť, která dělí majetek mezi několik lidí a sdružení. Dům podle ní připadá charitě. 2005 - Marie Kaprálková zemřela. 2008 - začíná soud, který má určit, komu dům skutečně patří. Svoboda tvrdí, že žena nebyla při psaní druhé závěti svéprávná. 2009 (březen) - soud shledává, že Marie Kaprálková při sepisování druhé závěti svéprávná byla. Svoboda ztrácí šanci dům získat. 2009 (listopad) -soud rozhoduje, že dům, patří charitě. |
Čtyřpatrovou budovu v hodnotě 50 milionů korun odkázala Svobodovi v roce 1992 jeho známá Marie Kaprálková. V listopadu 2004, tedy ve svých dvaadevadesáti letech a rok před svou smrtí, však Kaprálková sepsala novou závěť, v níž svůj majetek rozdělila mezi Domov svaté Rodiny, Nadaci Jedličkova ústavu a její vzdálené příbuzné, manžele Aleše a Boženu Kopecké.
Dejvický dům podle tohoto dokumentu připadl charitě.
Svoboda se u soudu snažil dokázat, že Kaprálková před svou smrtí trpěla duševní poruchou a neorientovala se v čase ani v prostoru. K sepsání nové závěti ji prý donutili Kopečtí. Podle soudkyně Petry Andršové se však duševní porucha Kaprálkové neprokázala. Druhá sepsaná závěť neměla žádné formální nedostatky a podpis na ní byl pravý, doplnila soudkyně.
Právní zástupkyně Kopeckých soudkyni předložila také dva dopisy, které Kaprálková dostala, jeden od otce Cyrila Svobody a druhý od šéfa lidovců samotného. V prvním dopise Svobodův otec požadoval dům za vyřízení restitučních nároků, které vymáhal pro Kaprálkovou právě jeho syn. V druhém dopise lidovecký předseda Kaprálkové přeje k Vánocům a oznamuje jí, že může svobodně nakládat se svým majetkem až do své smrti. "Žádný barák jsem nežádal a o dopisu otce nemám ani ponětí," řekl soudkyni Svoboda s tím, že z jeho dopisu nevyplývá žádný nátlak na Kaprálkovou.
Před soudem dnes také vypovídaly dvě svědkyně. Jedna pracovala jako koncipientka v advokátní kanceláři, kde Kaprálková novou závět 1. listopadu 2004 podepsala. Podle ní byla žena k podpisu nucena a do kanceláře ji dvě osoby musely přinést. Soudkyně tuto svědkyni označila za nevěrohodnou.
Druhá uklízela dva roky v bytě paní Kaprálkové. Podle její výpovědi šlo o ženu aktivní, která byla schopna se o sebe postarat sama. "Byla opatrná, nenechala by se zmanipulovat," řekla svědkyně soudkyni s tím, že měla hezký vztah s Kopeckými a nikdy si na ně nestěžovala.
Kdyby dal soud Svobodovi nakonec za pravdu, část majetku Kaprálkové včetně dalšího činžovního domu by propadla státu, který se ke sporu připojil jako vedlejší účastník. Odkaz z roku 1992 se totiž týkal pouze jedné budovy a Kaprálková neměla žádné právoplatné dědice.
