Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

SVOBODA: Svět podle Trumpa do sebe začíná zapadat. Změní USA, jak je známe

Názory

  6:00
PRAHA - Trump neztrácí čas. Místo obvyklých sta dní hájení zaplňuje denně mediální prostor novými programovými tezemi a ani na mezinárodním poli nezahálí. A to se ještě svého úřadu ani neujal. Pozoruhodné je, že si jeho výroky ve svém doslovném znění neprotiřečí. Navíc, i přes jejich překotnost, bulvárnost a zdánlivě chaotické přeskakování od tématu k tématu, začínají do sebe postupně jako složitá skládačka zapadat.

Nově zvolený americký prezident Donald Trump. foto: Reuters

Odhaluje se tak impozantní plán, jehož realizace změní nejen Spojené Státy, ale celý svět, tak jak jej známe. Jako by mělo dojít k popření všeho, co americká politika od Rooseveltova New Dealu, snad kromě výsledků druhé světové války a porážky světového komunismu, až do současnosti přinesla.

Peníze domů

Velké plány populistů, zpravidla těch levicových, naráží dříve či později na tvrdou realitu prázdné pokladny a neochotných věřitelů. Někteří dokáží tuto agónii oddálit vnější agresí (tak jako národní socialista Hitler, který by byl bez války nejpozději v roce 1940 pleite, tedy na mizině), některé občas zachrání zázrak v podobě ropných, či zlatých nalezišť, většinou však končí lépe či hůře „na smetišti dějin“.

ZVĚRINA: Proč se průzkumy zmýlily v Trumpovi? Lhaní může být reakcí na kontrolu

Tato budoucnost by jistě čekala i Donalda Trumpa, pokud by ovšem neměl jeden významný trumf v rukávu. Firma Apple má mimo USA objem finančních rezerv větší než dvě stě miliard USD. To je ale jen jediná, byť významná, firma. Představme si, kolik bilionů USD na zahraničních účtech amerických firem, díky vysokým korporátním daním v USA, čeká, aniž by jejich vlastníkům přinášely dividendy a pro které management, díky celosvětovému nedostatku zajímavých investičních příležitostí, nenachází smysluplné uplatnění.

Pokud se Trumpovi podaří tyto prostředky přivést do USA, jak naznačují první obrysy připravované daňové reformy, začne Fed nepochybně zvedat sazby. Před tím již teď jeho představitelé varují, ovšem to přitáhne další a další peníze, tedy i peníze investorů neamerických. Co se bude dít tam, kde je peněz již teď nedostatek, si umíme představit.

Americký trh se ale každopádně odblokuje, byť ruku v ruce s rostoucí inflací, a slibované pracovní příležitosti je možné vidět v reálném světle. Nevyhnutelná bude i vlna bankrotů, ale americké konkursní právo je, oproti třeba tomu našemu, neuvěřitelně pružné a dokáže nasměrovat výrobní kapacity žádoucím směrem. Navíc se uvolní více než dva bilióny(!) USD, které leží v rezervách amerických komerčních bank.

Rozděl a panuj

Odmítnutí mezinárodních dohod, jako je TTIP nebo TPP, a ohlášení zájmu o dojednávání bilaterálních smluv si analytici vysvětlují jako jakýsi nový americký izolacionismus, či dokonce vyklízení pozic novému hegemonovi – Číně. Může se ale v Trumpových rukách, jak jeho agilita na mezinárodním poli již dnes naznačuje, proměnit v mocnou zbraň, která postavení Spojených států neoslabí, ale naopak posílí.

Pětina světa touží po americké ochraně, více než čtyři pětiny po přístupu na americký trh a snad celý svět, dokonce včetně KLDR, je chtivý amerických peněz. A to vše mohou již první Trumpovy kroky v roli prezidenta ještě umocnit.

Uzavírání bilaterálních dohod sice bude pro americkou administrativu představovat extrémně náročný úkol, jen si to v globálním měřítku dvou set států představme, zároveň jí to ale ve všech případech přinese výhodu toho silnějšího, který má v každém případě nedohody méně co ztratit. To si Trump jako úspěšný podnikatel a údajně vynikající vyjednavač nepochybně uvědomuje.

Další jeho nově vzniklou výhodou je i obnovená americká energetická soběstačnost, díky které nebude muset brát ani ohledy na zlobivé arabské bratříčky a Sýrii (a proč jen ji?) bude moci klidně přenechat tomu, kdo mu nabídne nejvíc.

Putin, přítel na telefonu

I když žádnému politickému komentátorovi neunikla Trumpem od prvopočátku jasně deklarovaná vstřícnost vůči Putinovi, zcela jistě mu unikla příčina této projevované náklonnosti. To, co bylo považováno za Trumpův obdiv k ruskému autoritářskému vůdci, v čem byly dokonce viděny i autoritářské sklony jeho samotného, byla ve skutečnosti příprava na budoucí patrně jediné vyjednávání, které by mohlo jeho záměry zhatit.

Navíc snad bylo i určitou prevencí proti tomu, aby úřad nepřebíral v situaci otevřeného konfliktu s Ruskem. Jen si představme, jak by dopadla bezletová zóna nad Sýrií, o kterou s takovou vehemencí usilovala Clintonová a jiní levicoví „jestřábi“.

Osobností roku časopisu Time se stal budoucí americký prezident Donald Trump
Al Gore po setkání s Donaldem Trumpem na Manhattanu v New Yorku

Navíc mluvíme o bezletové zóně v zemi, ve které nemá dle mezinárodního práva americký voják nebo americké vojenské letadlo (stejně jako ruský voják nebo ruské letadlo na Ukrajině), na rozdíl od ruského vojáka či letadla v Sýrii, co dělat. Takové opatření by bylo možné jen se souhlasem oficiální vlády (tedy vlády Asadovy), na základě historických smluv, jaké v tomto případě neexistují, nebo přímo na základě rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN, ve které mají ovšem Rusové právo veta.

Jestli se něco fatálního během příštích několika týdnů nestane, bude moci s Putinem vyjednat to, co je podstatné, totiž ruskou neutralitu v připravovaném střetu s Čínou.

Děravá džunka „Velkého kormidelníka“

Čína sice dosáhla v posledních desetiletích, a ne náhodou právě díky Spojeným státům, nevídaného rozvoje, takže je v mnoha ukazatelích dohnala nebo dokonce předehnala, nedokázala se však své závislosti na nich, tedy především na jejich trhu zbavit.

Levný dolar a všeobecně nízké úrokové sazby minulých let navíc v čínském prostředí zafungovaly jako opium ve století předminulém, takže aniž by tomu kdo věnoval větší pozornost, nabrala džunka „Velkého kormidelníka“ do podpalubí dost vody v podobě kumulovaného dluhu státu, podniků a domácností ve výši téměř tří set procent HDP. To je zátěž, kterou stále dokáže nést právě jen díky vývozu a nízkým úrokovým sazbám.

A teď si představme, že se po Jihočínském a Východočínském moři začnou prohánět bitevní lodě Spojených států a jejich Východoasijských spojenců. Čínský vývoz se omezí, protože Hedvábná stezka moře nenahradí, ale úvěry nezmizí, a navíc začnou naskakovat smluvní úroky a jiné sankce. Levnou výrobu (a dobré investiční příležitosti) si Spojené státy dokáží obstarat v mnoha okolních státech Jihovýchodní Asie, kterým to pomůže zbavit se nepopulárního čínského vlivu a navíc to pomůže upevnit jejich spojenectví s USA.

Ne náhodou již mluvil Trump snad se všemi východoasijskými lídry, na rozdíl od těch evropských. Dokonce i filipínského prezidenta Duterteho, který Obamu nazval čubčím synem a který nechává bez soudů na ulicích střílet tisíce (snad) drogových dealerů, pozval na návštěvu USA.

S prominutím jen vůl si může myslet, že je Trump takový vůl, aby takového vola, jakým je Duterte, zval pro nic za nic na návštěvu. Mnohem logičtějším vysvětlením je, že se Duterte rozhodl odklonit Filipíny od tradičního spojenectví s USA k Číně, a to by mohlo Trumpovy plány hatit. Aby byla Čína „uzavřena“, musí stát Filipíny na americké straně. Pokud v ten okamžik džunkám „Velkého kormidelníka“ nepřispěchá na pomoc křižník „Potěmkin“, bude Čína těžko riskovat vojenský střet se Spojenými státy, i když se snaží čím dál více ukazovat svaly.

Čína totiž válčit neumí, nedokázala porazit ani Mongoly, Rusy nebo Japonce, ale ani mnohem menší Vietnamce. Navíc má sklony se v případě jakýchkoliv problémů pohroužit do vnitřních konfliktů, což nezastřou ani parádní vojenské přehlídky pochodujících naleštěných holínek na náměstí Nebeského klidu ani rachejtle pekingského státního ohňostroje.

Snad to pochopí i náš prezident Zeman. Pokud ho při Trumpově inauguraci posadí někam mezi dalajlámu, čínskou prezidentku Cchaj Jing-wen (jedna Čína, dva prezidenti - pozn. autora) a Putina, mohlo by mu to leccos napovědět. Třeba alespoň to, že to s čínskými investicemi v Česku nebude až tak žhavé.

Nikoliv Japonec, ale Evropa nakonec

A co vzkazuje Trump evropský spojencům? Nevíte? Přece vůbec nic. Snad jen, že by měli dodržovat své spojenecké závazky, tedy navýšit vojenské rozpočty na domluvená dvě procenta.

BROŽKA: Zamává Trump motýlími křídly? Předvídat na něm můžeme jen nepředvídatelnost

A co teprve odpověděl na uštěpačné poznámky různým Junckerům, Hollandeům a Merkelovým před a po svém zvolení? Nevíte? Přece vůbec neodpověděl, respektive odpověděl jediné: „Budeme s těmi, kdo budou s námi.“ Myslí si snad někdo, že mu došla řeč pod tíhou věcné kritiky? Cítí se snad zahanben morální převahou evropských lídrů?

Nikoliv, jen jako skvělý vyjednavač ví, že někdy je nejlepším jednáním „nejednání“. A navíc si je dobře vědom, že Evropská unie bude potřebovat Spojené státy mnohem víc než naopak.

Jasná řeč obchodníka

Hlavní chybou současných politických komentátorů a analytiků pravděpodobně je, že si vůbec nepřipustili, že by Trump mohl myslet zcela vážně, co říká. Během posledních desetiletí si zvykli, že politici používají eufemismy, polopravdy nebo vyložené lži, mluví mnohoznačně, a co řeknou, následně překrucují.

Vůbec je nenapadlo, že Trump postupuje tak, jak správný obchodník při opravdu velkých „dealech“, tedy že nejprve nahazuje „vějičky“, které ovšem nemohou být nepravdivé, nicméně mají vzbudit zájem, protože jinak by se s ním jako s obchodníkem nikdo nebavil. Obvykle navíc předčasné vyjevení celého záměru může samotný záměr zmařit. Následně takový obchodník přidává další a další informace, až je na stole celý „business plan“ včetně „budgetu“.

Výhodou je, že dobrý obchodník hraje podle pravidel, protože pravidla ochraňují i jeho samého. Doufejme tedy, že podle pravidel chce hrát i Trump, tedy že žádné porušování amerického ústavního pořádku ani mezinárodního práva nehrozí. Spojené státy by se tak znovu mohly začít chovat v duchu svých nejlepších tradic a excesy v podobě útoků na suverénní státy a mučení vězněných osob by měly skončit.

Konzervativní kontrarevoluce právě začíná. Bude tvrdá, ale podle pravidel, navíc jejich dodržování neúprosně vyžadující. Nebude antiglobalizační, ale globální. Čeká nás pěkně divoká jízda, tak si držme klobouky a zůstaňme s těmi, kdo jsou s námi.

FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika
FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika

Monika Pavlíčková (35 let) je maminkou dvou dcer, sedmileté Terezy a čtyřleté Laury, a zároveň také manažerkou obchodního týmu společnosti ABF,...