Zelaya přišel k odlehlému hraničnímu přechodu, chopil se megafonu a početným novinářům a davu asi 150 svých příznivců řekl, že zde bude čekat, aby se mohl setkat se svou rodinou. "Zůstaneme pevní," řekl Zelaya a postěžoval si, že přechodná vláda v Hondurasu mu nedovolila, aby se spojil se svou rodinou, kterou neviděl od 28. června, kdy ho pučisté vypudili ze země. "Utáboříme se tady a zůstaneme až do neděle," dodal Zelaya. Svůj boj za návrat k moci do Hondurasu prý nikdy nehodlá vzdát.
Jeho manželka řekla telefonicky televizi CNN, že se pokusila dostat k hranici. Vojáci na dálnici u zátarasů ji ale zastavili a nenechali ji projet.
Šéf honduraské armády, která byla klíčovým hráčem červnového puče, na to navrhl Zelayově manželce, že jí za vypuzeným prezidentem dopraví do Nikaraguy letecky. Generál Romeo Vasquez to řekl v televizi CNN s tím, že pozemní komunikace jsou prý nebezpečné.
Zelaya svým stoupencům řekl, že tentokrát se asi nepokusí o přechod hranice jako v pátek, kdy symbolicky vstoupil na honduraské území. Zdůvodnil to obavou, aby vojáci nezaútočili na jeho stoupence. V pátek Zelaya na honduraském území pobyl necelou půlhodiny. V odlehlé hornaté oblasti se k němu vojáci ani nepřiblížili.
Svým činem Zelaya nijak nepřiblížil řešení nynější krize, naopak si vysloužil kritiku západních politiků, hlavně americké ministryně zahraničí Hillary Clintonové, která Zelayův krok označila za nezodpovědný.
Mluvčí amerického ministerstva zahraničí P.J. Crowley dnes potvrdil, že Zelaya má v úmyslu v úterý přicestovat do Washingtonu, kde chce o své situaci znovu diskutovat. Zelaya ale neřekl, že by se chtěl setkat s Clintonovou, která ho kritizovala. Podle něj americká ministryně nemá správné informace o represívním honduraském režimu, tudíž prý nerozumí souvislostem a neví, co se vlastně děje.
Zelaya se poprvé pokusil o návrat do země už 5. července, ale tehdy mu v tom zabránili noví vládci Hondurasu. Vojáci obsadili letištní plochu a nedovolili letounu v honduraské metropoli přistát.
Zelaya byl svržen poté, co honduraský nejvyšší soud nařídil jeho zatčení, protože ignoroval příkaz ke zrušení plánovaného referenda, jež mělo rozhodnout o prodloužení prezidentského mandátu. Vojáci namísto zatčení Zelayu vypudili ze země. Parlament následně jmenoval nového dočasného prezidenta.
Všechny vlády západního světa, včetně regionálních, puč v Hondurasu odsoudily a požadují návrat legálně zvoleného prezidenta do úřadu.
Washington varoval, že vůči Hondurasu uplatní tvrdé sankce, stejně jako to učinila Evropská unie a další země. Spojené státy a další země ale zároveň vyzvaly Zelayu, aby se nepokoušel vrátit do země proti vůli pučistů, protože by to mohlo vyvolat v Hondurasu krvavé násilí a nepokoje.
