Nejsledovanějším ze tří hlasování je plebiscit o přistěhovalcích. Jeho navrhovatelé chtěli prosadit, aby počet imigrantů ročně nepřekročil 0,2 procenta celkové populace, což je asi 17 000 lidí. Nyní do Švýcarska každoročně přijíždí více než 80 000 lidí. S iniciativou nesouhlasí vláda, parlament ani velké podniky a referendum se vykládalo i jako hlasování o dalších vztazích s Evropskou unií. Omezení počtu přistěhovalců by totiž bylo porušením vzájemné dohody o volném pohybu osob a země by kvůli němu mohla přijít o bezproblémový přístup na unijní trh.
Švýcaři už letos o omezení přistěhovalectví jednou hlasovali. V únoru se jich v referendu těsná většina vyslovila pro zavedení kvót. Nyní podle odhadu další omezování odmítlo přes 70 procent hlasujících.
PSALI JSME |
Daně pro cizince
Také další z dnešních referend se týkalo cizinců. Konkrétně v něm šlo o zrušení poměrně nízké paušální daně, kterou platí bohatí cizinci, jež ve Švýcarsku bydlí, ale nepracují.
Předmětem třetího referenda byly zlaté rezervy centrální banky. Jeho navrhovatelé žádali, aby banka do pěti let držela přinejmenším pětinu hodnoty svých aktiv ve zlatě a to aby skladovala výhradně na švýcarském území. Nyní má banka rezervy v hodnotě asi sedmi procent aktiv. V případě úspěchu plebiscitu navrženého nacionalisty by musela nakoupit 1500 tun zlata v hodnotě 60 miliard dolarů (1,3 bilionu Kč).
