2. prosince 2007 19:02 Lidovky.cz > Zprávy > Názory

Symbol poroby

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 4Diskuse
Ad LN – Metropole Praha 29. 11.: Vrátí se mariánský sloup?

Pan Kavička z Olomouckého arcibiskupství chce instalovat nový Mariánský sloup, vyrobený dle neúplné dochované dokumentace starého sloupu na Staroměstské náměstí v Praze jako výraz “celospolečenského smíru a tolerance”. Onen náčrt protireformačního sousoší by však bylo namístě při diskusích zobrazit podrobněji. Tak, aby bylo vidět, jak panna Maria šlape po draku a jak andělé s křížem a mečem usmrcují ďábly – či kacíře. Tedy výjevy, jimž po Bílé hoře odpovídalo leccos z vyhánění, týrání či zabíjení evangelíků i svobodomyslných lidí císařským vojskem v okupované zemi. Zejména za císařů Ferdinanda II a Ferdinanda III, který dle nápisu za své “obhájení a osvobození města” věnoval panně Marii roku 1650 onen původní sloup. Mohou však být takovéto skulptury symbolem smíru a tolerance? Onou pravdou a láskou, která má vítězit nad lží a nenávistí?   
Nedávno zesnulý Dr. Vladimír Sakař z Národního muzea upozorňoval, že Mariánský sloup v Mnichově, nápadně podobný onomu dřívějšímu pražskému, byl postaven na oslavu vítězství katolicismu nad reformací již r. 1638 vévodou Maxmiliánem Bavorským. Ten předtím na Bílé hoře r. 1620 spolu s rakouským císařem Ferdinandem II přivodil konec české suverenity, stavovského státu, náboženské a myšlenkové tolerance. Stejná dobová symbolika anděla s křížem a mečem byla užita na pamětní minci papeže Řehoře XIII, vyražené na oslavu vítězství - či pobití asi 20 000 hugenotů ve Francii již v r. 1572, kolem tzv. bartolomějské noci.
Jinde ve světě se pomníky diktátorů občas odstraňují a ve Španělsku úřady ani neskrývají, že Franka odstraňují z ideových důvodů. U nás naopak jistí lidé pomníky cizích a svobodě nepříliš nakloněných mocnářů (Franze I, Franze Josefa I) rádi obnovují, zatímco o zpětné umístění zlatého kalicha a husitského krále Jiříka z Poděbrad na na štít hlavní lodi Týnského chrámu neuvažují. Místo přestavby starého historického jádra Prahy konfliktními stavbami by však bylo namístě přebytečnou energii věnovat raději třebas na udržování čistoty trávníků a veřejných prostranství, aby si lidé mohli v klidu a bez obav sednout.


Poznámky, citace a vysvětlivky

Socha Franze I (vládl 1792-1835), která byla odstraněna ne komunisty, ale již v r. 1918, byl obnoven před pár lety v Praze na Smetanově nábřeží.
Socha Franze Josefa I byla též před pár lety instalována ve Františkových lázních.

Husita Jan Želivský má naopak v této “polistopadové” době smůlu – jeho socha byla od Novoměstské radnice odstraněna.
Před asi 10 lety byla též odstraněna stálá výstava o České reformaci na Bílé hoře v pavilonu Hvězda.

Jiřina Knížková, která pracovala na Odboru památkové péče Magistrátu hl.m. Prahy upozorňuje, že chybí celková trojrozměrná dokumentace původního sloupu a ta dochovaná dvojrozměrná byla pořizována náhodně a zcela v ní chybějí zadní pohledy na plastiky. Urbanistický charakter náměstí se také v průběhu od přelomu 19. a 20. století změnil hned několikrát a nový sloup by se dostal do jiného prostředí než pro jaké byl onen starý vytvořen.

Podle Dr. Lubomíra Sršně, bývalého dlouholetého ředitele Lapidária Národního muzea v Praze se z architektonických částí sloupu dochovalo jen 10% a ze sochařské výzdoby jen 60-70% původní hmoty: “z velké části již není co kopírovat”. Obává se, že “připravované nové dílo nebude vzhledem ke koncepci Společnosti ani kopií barokního sloupu Bendlova, ani soudobým sochařským projevem /umělce konce 20.století/, ale vznikne nejspíše hybrid, falešná maketa bez historie a bez estetických kvalit, prázdná forma bez ducha, nepřirozené dílo bez pohlaví” ... “pomník devalvace našeho citu pro autentické umění” ... “Bude tedy jen jinou formou plnit v podstatě tutéž funkci, kterou má dnes pamětní kámen umístěný v dlažbě Staroměstského náměstí 3.11.1993.” Svůj článek uzavírá: “Nevytvářejme pomník, který by byl pomníkem naší nezralosti. Snažme se raději zachránit ty památky, které se zachránit dají.”

Ústřední rada Církve československé husitské s výstavbou na náměstí z důvodů historických a náboženských též nesouhlasí, ale na Staroměstském náměstí uvítá naopak obnovení myšlenky Městské rady pražské z r.1848 bývalý sloup naopak nahradit pomníkem 27 reprezentantů stavovského odboje, popravených Habsburky 21.června 1621.  Není proti jeho výstavbě na jiném místě - Katolíci si mohou nový sloup vystavět, ale na jiném místě - nejlépe uvnitř některé vlastní klášterní zahrady. Usnesení Prvního veřejného zasedání Ústřední rady CČH z 8.12.2001

Karel Kavička z olomouckého arcibiskupství (mj. obhajující arcibiskupa Graubnera v cause kroměřížských vinných sklepů), místopředseda Společnosti: “nedá-li souhlas tato radnice, vyjde nám vstříc ta budoucí”. Metro, 7.11.2001

Kardinál však pokládá obnovení sloupu za dlouhodobý úkol: “Musejí se nejprve odbourat předsudky, které zatěžují mentalitu mnoha lidí”, dodává. (Katolický týdeník 46 - 16.11.2003)

“připravované nové dílo nebude vzhledem ke koncepci Společnosti ani kopií barokního sloupu Bendlova, ani soudobým sochařským projevem /umělce konce 20.století/, ale vznikne nejspíše hybrid, falešná maketa bez historie a bez estetických kvalit, prázdná forma bez ducha, nepřirozené dílo bez pohlaví” ... “Bude tedy jen jinou formou plnit v podstatě tutéž funkci, kterou má dnes pamětní kámen umístěný v dlažbě Staroměstského náměstí 3.11.1993.” Veřejnost závěrem vyzývá: “Nevytvářejme pomník, který by byl pomníkem naší nezralosti. Snažme se raději zachránit ty památky, které se zachránit dají.” Zprávy památkové péče 7/1999

Na konci XVI.století zůstávalo v Čechách jen po 200 farách katolických a starokališnických, naprostá většina - 1200 far se hlásila k novokališníkům. Zcela samostatně stály sbory Jednoty bratrské. Jan Fiala - Hrozné doby protireformace, Eman, Heršpice u Slavkova, 1997, str.38:

Posvátná místa král.hl. města Prahy, Dějiny a popsání chrámů, kaplí, posvátných soch, klášterů i jiných pomníků katolické víry a nábožnosti v hlavním městě království českého, sv.I-II, sepsal František Ebert, 1883-1884, v Praze, Nákladem Dědictví sv.Jana Nepomuckého)

Michael Schattenhofer - Die Marienzäule im München, München 1971 - informace o Mariánském sloupu v Mnichově

Sloup byl vždy v jeho minulosti politikum a nápis na jeho podstavci neznamenal pouze oslavu “Panny Marie”: “Panně Rodičce bez poskvrny prvotní počavší za obhájení a osvobození města tuto sochu staví zbožný a spravedlivý císař.” Děkovná procesí za vítězství nad reformací, pravidelně konané v předvečer výročí bitvy na Bílé hoře u sloupu na Staroměstském náměstí, jichž se účastnili Habsburští císaři (Ferdinand III., Leopold I.)

Zdeněk Zacpal, Praha (autor je tlumočník a překladatel)
  • 4Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz