Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Systém Buk. Obrovská ‚brokovnice‘, která exploduje u letadla

Svět

  6:00
PRAHA - UVNITŘ GRAFIKA. Protiletadlová zbraň, která pravděpodobně sestřelila malajsijské letadlo, vyžaduje početnou posádku s dlouhým výcvikem. Systém, který je „podezřelý“ ze sestřelení malajsijského letadla nad Ukrajinou, mohla vlastnit i česká armáda. Socialističtí generálové ji chtěli koupit od svých sovětských soudruhů na konci 80. let.

Protivzdušný obranný systém Buk. foto: ČTK

Vše zhatila sametová revoluce a následný pád železné opony. Nákup systému Buk byl zrušen. Čeští „protiletadlovci“ tak mají ve výzbroji jen starší verzi. Přesto ale vědí, jak obtížné je sestřelit letoun pohybující se ve vysoké letové výšce.

VIDEO: JAK FUNGUJE SYSTÉM BUK

„Jedná se o protiletadlový komplex vyžadující speciálně vyškolený a kvalifikovaný personál. Naprostý laik není schopen tento systém obsluhovat,“ řekla LN Jana Samcová ze strakonické protivzdušné brigády. Varianta, že by za sestřelením civilního letadla mohli být nekvalifikovaní ozbrojenci, kterým se zbraň náhodou dostala do rukou, je vysoce nepravděpodobná.

Systém navíc nemůže ovládat jediný člověk, který by jednoduše stiskl červené tlačítko a lehce tak sestřelil jakýkoli cíl. Již při pohledu do kabiny je jasné, že ve složitém množství přepínačů a ukazatelů se každý nevyzná.

Zbraň jen pro vyškolené

„Provedení střelby vyžaduje určité množství odborného personálu. Vycvičenou jednotku čítající řádově několik desítek vojáků,“ vysvětlila Samcová. Uniformovaní muži musí při práci s protiletadlovou zbraní obsluhovat řadu složitých přístrojů. Patří k nim dva radary, odpalovací zařízení a technika pro opětovné nabíjení raketometů.

INFOGRAFIKA: Jak funguje systém Buk (po rozkliknutí se obrázek zvětší)

Aby mohli složitý systém ovládat, vojáci absolvují minimálně tříměsíční intenzivní výcvik. Po něm jsou schopni sestřelit letící cíle, které se samy nedokážou bránit. Tedy i civilní letadlo. Proti stíhačce, která umí prudce manévrovat i opětovat palbu, už by obsluha potřebovala další speciální kurzy.

Vývoj systému Buk započal v lednu 1972 na příkaz sovětských komunistických pohlavárů. Ti úkol zadali stejným institucím a technikům, kteří se již podíleli na sestrojení předchozí protiletadlové zbraně.

Rok před zahájením prací na nové zbrani odletěli přední odborníci do Egypta, aby zde na vlastní oči sledovali starší raketový systém Kub v akci proti izraelskému letectvu. Jedním z poznatků, který si odnesli, byla potřeba samostatného radaru v každém z vozidel, které veze rakety.

Dřívější řešení, kdy několik odpalovacích zařízení sdílí jeden společný radar, se jim zdálo nevyhovující. I systém Buk sice využívá společný radar, každé odpalovací zařízení má ale zároveň i vlastní lokátor, který mu umožňuje do jisté míry operovat nezávisle na ostatních. Protiletecká jednotka díky tomu také dokáže sledovat a zneškodnit několik cílů letících z různých směrů najednou.

Pět minut a palba může začít

Jak funguje systém Buk

* Samohybný protiletadlový komplex středního dosahu, vyráběný od roku 1984, nese označení 9K37M1 Buk-M1 (v kódu NATO SA-11 Gadfly)

* Měl chránit tankové a mechanizované jednotky

* Všechny části komplexu používají pásové podvozky

* Kopie vyrábí například Bělorusko (pod názvem Buk–MB), Čína (jako HQ–16 a exportní verzi LY80) a Írán (Raad)

* Zavedení do výzbroje plánovala v roce 1990 i Československá lidová armáda, ale po sametové revoluci z projektu sešlo

* Česká armáda má ve výzbroji modernizovaného předchůdce Buku – systém Kub, kterému se přezdívá „tři prsty smrti“

složení baterie

* 6 odpalovacích zařízení (9A310M1)
* 3 nosiče/odpalovací zařízení (9A316)
* 1 velitelské stanoviště (9S470M1)
* 1 celokruhový přehledový radiolokátor (9S18M1 Kupol)

Výsledkem práce sovětských expertů je smrtící systém, který dokáže sestřelit letadlo z výšky až 25 kilometrů. Dostřel nejnovější verze raket se pohybuje kolem 42 kilometrů.

Od zaměření letícího stroje po vypuštění střely uplyne o něco více než dvacet sekund. Pravděpodobnost úplného zničení cíle je podle odborníků téměř stoprocentní. Jednotka pásových vozidel může být plně připravena ke střelbě pouhých pět minut poté, co přijede na určené místo. Po vypálení trvá opětovné nabití čtyřmi dalšími „prsty smrti“ zhruba čtvrt hodiny.

Každá raketa je dlouhá přibližně pět a půl metru. Váží téměř 700 kilogramů, z čehož 70 kilogramů připadá na naváděnou hlavici. Střela je opatřena autopilotem, zdrojem energie a radarem. Některé její prvky jsou podle expertů shodné se starším´systémem, který mají ve výzbroji česká či slovenská armáda.

Raketa je poháněna tuhým palivem. Spalovací komora je zesílena kovem a kvůli vyvážení je umístěna vprostředku střely. Samohybný protiletadlový komplex byl navržen tak, aby dokázal chránit zejména tankové a mechanizované jednotky.

Modernizovaná verze kromě letadel dokáže spolehlivě zničit také rakety dlouhého i krátkého doletu a naváděné bomby. To všechno dokonce v prostředí, kde se hojně využívá elektronického rušení zaměřování, nebo pod silným nepřátelským ostřelováním.
Kromě některých nástupnických států dnes již bývalého Svazu sovětských socialistických republik mají systém Buk ve výzbroji například Finsko nebo Kypr.

Pod názvem Buk – MB jeho kopie vyrábějí v Bělorusku. Oblíbili si ho i Číňané, kteří produkují jednu verzi protiletadlového komplexu pro domácí ozbrojené síly a druhou na export do dalších zemí. Svoji variantu ničivé sovětské zbraně vyrábějí také Íránci.
Současná česká armáda, která je oproti té československé mnohem menší, má pouze jednu protiletadlovou jednotku. Sídlí na základně ve Strakonicích.

Nedávno se uvažovalo o tom, že by někteří z českých protivzdušných střelců mohli na čas odletět do Polska, kde by spolu s Američany a dalšími spojenci posílili ostrahu nebe před případnými ruskými provokacemi. Partneři v Severoatlantické alianci se ale zatím na vyslání jednotky neshodli.

Autor:

2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč
2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč

Zúčastněte se volby jména roku 2024 a správně odpovězte na soutěžní otázku.