Kyrgyzstán je možná pro řadu lidí obskurní země kdesi v Asii, ale ne tak pro Rusy i pro Američany. V uplynulých letech z toho taky země patřičně těžila. Rusům jde hlavně o to udržet si ve své bývalé "svazové" republice vliv, Američané by si tu pak moc rádi podrželi svou vojenskou základnu pro operace v Afghánistánu.
Převrat, ke kterému v Kyrgyzstánu došlo minulý týden, mají na svědomí sami Kyrgyzové. Prostě jim došla trpělivost a vyšli do ulic. Někdo ale mohl mít zájem na tom, aby se věci dali do pohybu rychleji a způsobem, který by nahrál do karet hlavně jemu. S takovou variantou dnes přišel deník The Washington Post v článku Russia helped fuel unrest in Kyrgyzstan (Rusko pomohlo rozdmýchat nepokoje v Kyrgyzstánu).
Píše se v něm, že necelý měsíc před převratem odvysílaly ruské televize sérii reportáží a šotů o dnes už sesazeném prezidentovi Kurmabneku Bakijevovi, které jej líčily jako krutého diktátora bezohledně okrádajícího celou zemi. Ne snad, že by na tom nebylo zbla pravdy. Bakijev byl podle všeho pěkný vykuk. Když před necelým rokem odjížděl z Moskvy, měl v kapse příslib ekonomické pomoci ve zhruba dvou miliard dolarů, výměnou za to, že Kremlu slíbil ze země vystrnadit Američany. Jenže pak jednal s Washingtonem, který nabídl třikrát vyšší nájem za svou vojenskou základnu. A Bakijev souhlasil.
"Rusy tím pořádně naštval," řekl deníku The Washington Post bývalé lídr opozice Omurbek Tekebajev, dnes dvojka provizorní vlády, která se v Kyrgyzstánu ujala vlády. A dodal, že v té době už Bakijev od Moskvy dostal řádově 400 milionů dolarů.
Zatímco prezident přehazoval miliony, obyčejní Kyrgyzové strádali. Kampaň, která se objevila v ruských médiích, společně se sankcemi Moskvy je vyhnala do ulic. "Došlo by k tomu, i kdyby se v tom Rusové neangažovali... Ale podle mě sehrál ruský faktor rozhodující roli," přiznal Tekebajev.PŮVODNÍ ČLÁNEK ZDE
Kdo by neznal panenku Barbie? Hračka, ale i zprofanovaný symbol, kterým se ohánějí feministky, když mluví o kýčovitých ikonách, které dětem vnucují schematickou představu ženy coby ultraštíhlé manekýny. Firma Mattel, která Barbie už pěknou řádku let vyrábí, se rozhodla udělat mezi svými dětskými zákazníky malý průzkum. Nic neobvyklého. V podstatě anketu, která je obvyklým nástojem marketingových oddělení. Výsledek ji ale překvapil. A nejen ji, píše dnes deník The Wall Street Journal v článku nazvaném Revenge of the Nerds (Pomsta šprtů).
Otázka, na kterou měly děti odpovídat, zněla: jaké povolání by měla Barbie ztělesňovat? Na výběr bylo ze čtyř možností - moderátorka v televizi, architektka, programátorka, lékařka a ekoložka. Během čtyř týdnů se firmě Mattel sešlo na 600 tisíc odpovědí. Děti takřka z celého světa si s přehledem vybrali televizní moderátorku. "Což nikterak nepřekvapuje, vzhledem k tomu, kolik je jich dnes v televizi k vidění," konstatovala šéfka marketingového oddělení Mattelu Stephanie Cotaová.
Překvapivé bylo až to, co následovalo. Hlasování v anketě bylo otevřené všem, ne jen dětem. Už koncem prvního týdne se ale v anketě začalo objevovat poměrně dost hlasů od dospělých, kteří hlasovali pro - programátorku. Počítačové programátorky se zkrátka po internetu shodly na tom, že z nové Barbie udělají jednu z nich. Povedlo se. Mattel však vyhlásil vítěze dva - v kategorii dětí moderátorku a v kategorii dospělých programátorku. Obě panenky už šly do výroby (viz foto u článku).
Otázkou je, píše The Wall Street Journal, proč jedna skupina dospělých tolik usilovala o to, aby jejich profesi zosobňovala panenka - zvlášť taková, která je tak často terčem posměchu. Vypovídá to hlavně o tom, že se ona vysmívaná Barbie dál těší nesmírné oblibě. A současně o tom, že ženy chtějí svým dcerám pomoct objevit i jiné profese, než jen moderátorství nebo herectví. Deník The Wall Street Journal v té souvislosti poznamenává, že počet programátorek a počítačových inženýrek v uplynulých dvou dekádách strmě klesal. Zatímco v 80. letech získalo v tomto oboru univerzitní titul 37 procent žen, před dvěma lety už jen 18 procent.PŮVODNÍ ČLÁNEK ZDE
