Start to byl ale opět neúspěšný a střela označovaná jako typ "Bulava", která měla být původně chloubou ruské armády, se pomalu stává černou můrou ruských generálů i premiéra Vladimíra Putina.
Ani jeho opakovaná přítomnost při testech rakety neměla na úspěšnost zkušebních letů patřičný efekt. "Bulava" většinou vůbec nevzlétla nebo se poškodila ve vzduchu. V ruských novinách se už o "Bulavě" píše jako o "raketě, která nelétá".
Raketa, která nelétá ale svítí
Tento v pořadí už 13. pokus probíhal zpočátku normálně. Až v závěru letu došlo opět k technickému poškození aparátu. Zřejmě vybuchl motor ve třetím stupni rakety. Tentokrát "Bulava" startovala z atomové ponorky Dmitrij Donskij, která plula pod hladinou Bílého moře. Tento typ rakety totiž umožňuje vystřelení z plavidla, které je v pohybu a zároveň ponořené.
Proto je pravděpodobné, že záhadné světlo nad Norskem způsobené blíže neurčeným létajícím objektem, byla skutečně porouchaná "Bulava". Ostatně Norové od první chvíle nepochybovali o tom, že jde o ruskou raketu.
Generálové se tentokrát brání a tvrdí, že nelze hovořit jednoznačně o neúspěchu. První dva stupně rakety totiž vydržely a nehoda postihla až třetí. V předešlých případech se porouchaly motory hned v prvním stupni. I když zcela bez chybičky neproběhl ani jeden zkušební start, za neúspěšné pokládá vedení ministerstva obrany pouze šest ze třinácti.
Skoro padesátiprocentní úspěšnost proto generály naplňuje optimismem a tak stále ještě tvrdí, že "Bulava" jednou bude létat bez problémů a že dokonce unese až deset hypersonických jaderných bloků o maximální celkové hmotnosti 1,15 tuny.
