„Katolický národ ústy své premiérky řekl: nula uprchlíků v naší zemi. O pár dnů později půjde do kostela plakat nad Ježíšovým křížem a o den později si zazpívá velikonoční aleluja. Taková víra za nic nestojí,“ poznamenal krakovský jezuita Grzegorz Kramer v sociální síti. Reagoval tak na prohlášení premiérky Beaty Szydlové, že Polsko kvůli teroristickým útokům v Bruselu přestává na svém území přijímat uprchlíky v rámci programu přerozdělení migrantů v Evropské unii.
Válka za záchranu křesťanské kultury. Irácký kněz bojuje s teroristy po svém |
„Ani kdybych náramně zhřešil, nečekal bych takovou reakci od souvěrců. To, co mě potkalo od mých křesťanských bratří a sester, mne přerostlo,“ přiznal duchovní podle deníku poté, co jeho poznámka vyvolala na internetu krajní reakce.
Nadávání do pokrytců, hlupáků a odrodilců patřila k nejmírnějším, hrubší urážky redakce raději vytečkovala. Zcela zjevně se však stovek lidí dotkla knězova slova o víře Poláků. Někteří z dotčených tvrdili, že duchovní nemá jejich víru hodnotit, protože to je soukromá věc. „Odkud víš, že naše víra za nic nestojí? Jsi Bůh?“ ptal se uživatel Lukasz.
„Máme pomáhat ďáblu, jehož vyznáním je islám?“ ptali se další diskutují, popřípadě, zda „se všichni máme ukřižovat“, protože „vpustit si islamisty do domu je jako odjistit granát“. A „proč přijímat lidi, kteří chtějí zničit mou zemi a zničit mne i mé blízké“? Kněz odkázal kritiky na pasáž z listu svatého Jakuba o víře, která je mrtvá, pokud není spojena se skutky.
Polský kněz chtěl vymítat ďábla z deníku Gazeta Wyborcza. Píše lži, tvrdí |
Část uživatelů se podle deníku za jezuitu postavila a děkovala mu za odvahu i zdravý rozum. Další duchovní, Kazimierz Sowa, se zase pozastavil nad tím, že „polský katolický národ se nenávistně pustil do kněze za to, že mu připomněl evangelium“.
Podle liberálního deníku má jezuita ještě jednoho spojence: papeže Františtka, který na velikonoční Zelený čtvrtek v uprchlickém centru v Castelnuovo di Porto u Říma omyl a políbil nohy jedenácti migrantům různého vyznání jako gesto vstřícnosti v době, kdy po útocích v Paříži a Bruselu zesílily protimuslimské a protipřistěhovalecké nálady.
