Posselt v tiskovém prohlášení k zahájení českého předsednictví tvrdí, že je to i "v zájmu českého národa, který by se tak mohl vypořádat se svými vlastními dějinami".

Prezidentské dekrety vydávala československá hlava státu místo řádně schvalovaných zákonů v době, kdy ještě nebyl ustaven parlament. Několik se jich týkalo i vypořádání se sudetskými a karpatskými Němci a Maďary, jimž mimo jiné umožňovaly odebrat občanství a majetek. Sudetoněmečtí vysídlenci a jejich potomci dekrety považují za nástroj bezpráví.

Posselt vyzval zejména k urychlenému "vyškrtnutí" takzvaného amnestijního zákona z května 1946 z českého právního řádu. Zákon v Československu umožnil promíjet excesy provázející poválečné vysídlování sudetských Němců, a to i vraždy zcela nevinných Němců, upozornil bavorský politik.

Česká vláda otvírání těchto otázek odmítá s odvoláním na česko-německou deklaraci z roku 1997, v níž Česko i Německo vyjádřily lítost nad utrpením, jež si oba národy v minulosti navzájem způsobily, ale zároveň se shodly, že spáchané křivdy náleží minulosti. Čeští politici rovněž dlouhodobě trvají na tom, že představitelé sudetoněmeckého landsmanšaftu pro ně nejsou partnery pro jednání.

Téma Benešových dekretů je stále živé především v Bavorsku. Bavorský zemský premiér, jímž je nyní Horst Seehofer (CSU), je z titulu své funkce tradičně patronem sudetských Němců. Kvůli této vazbě dosud trpěly i česko-bavorské vztahy.