1. července 2009 10:52 Lidovky.cz > Zprávy > Názory

Televize: od stávky v roce
1989 ke stávce v roce 2000

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
televize | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy televize | foto: Lidové noviny
Česká televize nevykročila do porevoluční doby právě slavně. Ještě celý týden po 17. listopadu se z jejích obrazovek linou tvrdě tendenční zprávy diktované vládnoucí garniturou, zatímco se na náměstích množí transparenty hlásající: "Televize lže, jako když Rudé právo tiskne."

Zlom nastal 23. listopadu, kdy pod hrozbou stávky zaměstnanců vedení uznalo, že další mlžení nikam nevede, a zpravodajství ČST začalo informovat, co se opravdu v republice děje.

Po zlomu většinou následuje zemětřesení a ani na Kavčích horách na sebe nenechalo dlouho čekat. První náznak nové doby přinesla předvolební kampaň červnových voleb roku 1990. Zákon přidělil každé politické straně čtyři hodiny bezplatného vysílacího času a následující osmdesátihodinový maraton na koleně splácaných klipů diváky doslova otřásl. Ta tam byla bezzubá pohoda přestávek s hrajícími si koťaty.

Seriál 90. léta aneb Jak jsme žili čtěte každý den v deníku

Z televizních obrazovek během několika měsíců zmizeli redaktoři a hlasatelé, jejichž tváře měli diváci příliš těsně asociované s pětiletkami a bojem proti podlým západním diverzantům. Změnily se názvy a znělky hlavních pořadů a změna fasády čekala i samotné televizní kanály. ČST1 se přerodil ve federální kanál s dynamickým jménem F1 a „dvojka“ se rozdělila na dva národní kanály - český ČTV a slovenský STV. Šachy se jmény programů však pouze zastíraly jalovost programové skladby a diváci večer nadále raději ladili volné či pirátsky odkódované zahraniční kanály na satelitu Astra.

Žánrovou pestrost měl do českého éteru přinést program OK3, který začal vysílat v květnu 1990 na frekvenci přidělené dříve programu sovětské televize. Málo se vědělo, že „OK“ byla zkratka pro otevřený kanál, a přesně v duchu jména se do něj spláchlo vše, co bylo dostupné zdarma na satelitních programech. V proudu zpravodajství, reprízovaných mýdlových oper a pozdně večerní německé soft-erotiky se čas od času objevily příspěvky tuzemské provenience z dílen vznikajících soukromých televizních studií. Ty jako by si dávaly za cíl dokázat, že v nové době je možné úplně všechno.

Snad nejkrásnějším příkladem těchto pionýrů nové televizní zábavy byl pořad dobromyslného léčitele Tomáše Pfeiffera, který v pořadu Biotronik působí sálal skrze obrazovky lásku a pozitivní energii. Výsledek byl ve spojení s éterickou hudbou tak bizarně komický, že se divákům opravdu prokazatelně zlepšovala nálada a následovali svého červenolícího guru i poté, co byl jeho pořad stažen po protestu České lékařské komory a přesídlil na právě vzniklou Novu.

Nova, projekt šestice českých a slovenských intelektuálů vedených Vladimírem Železným, slibovala divákům moderní komerční, ale zároveň i kulturní televizi pro 21. století. Na kulturu sice nedošlo, ale zahájení vysílání v únoru 1994 řádně zamíchalo stojatými vodami českého éteru.

Videopůjčovnám klesly tržby z amerických akčních filmů, pronikly mezi nás problémy přestárlých teenagerů z Beverly Hills a lidé otrávení politikou vděčně hltali televizní zpravodajství začínající krvavou bouračkou a končící roztomilými zviřátky. Na razantní nástup Novy a vzápětí následující Premiéry (později přejmenované na Primu) nemohla veřejnoprávní televize reagovat jinak než přizpůsobit své vysílání rychle se měnícímu vkusu diváků. Na Kavčích horách v té době vládl systém producentských skupin zavedený ředitelem Ivo Mathém. Z dílny jednotlivých producentů, kteří se těšili značné volnosti při tvorbě programových bloků, vycházely pořady, které dodnes patří k nejlepšímu, co v ČT vzniklo. Zejména tvůrčí skupina Čestmíra Kopeckého dokázala pořady jako byla Šumná města, Bigbít nebo Velmi uvěřitelné příběhy Nově nejen konkurovat, ale prostřednictvím České sody si z ní i dělat legraci (kdo by zapomněl na reportáž Karla Dobrého začínající slovy: „Všude se tu válejí kusy masa!“).

Po vystřídání členů Rady ČT v roce 1997, kdy z ní odešly osobnosti, jako byl Jan Trefulka, Jiří Grygar a Karel Steigerwald, se Mathé dostal do rozporů s jejím novým složením a na jeho postu ho vystřídal mladičký Jakub Puchalský. Ten si ale ve složitém prostředí Kavčích hor nedokázal poradit a jeho následovníci Dušan Chmelíček a Jiří Hodač už jen bezmocně přihlíželi, jak se z televize stává nástroj politického soupeření v éře opoziční smlouvy.

Závěr televizní éry devadesátých let byl nakonec stejně dramatický jako její začátek. Novácký Otec zakladatel Vladimír Železný se rozhádal se svými investory a odstěhoval se na Barrandov a obrazovka České televize v předvečer prvního roku nového století poprvé od srpna 1968 zčernala. O pár dní později se opět rozsvítila, ale už do zcela jiné doby.

Zítra čtěte: Sexuální revoluce

Jiří Holubec
  • 0Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz