Nyní se ale ukazuje, že až tak drtivé vítězství to nebylo. A to z prostého důvodu. Zeman se zavázal, že česká strana bude Rakušany informovat o naprosto všech událostech v Temelíně, včetně úniku oleje nebo povoleného šroubu v těch částech elektrárny, které nemají se štěpením jádra nic společného.
Někteří zaměstnanci Temelína si tak stěžují, že právě tento závazek vytváří o Temelínu neprávem obrázek snad nejporuchovější elektrárny světa.
„Ze 102 poruch, které napočítali rakouští aktivisté, bychom podle mého odhadu museli za normálních okolností hlásit veřejnosti tak tři,“ tvrdí šéf temelínských operátorů Jiří Tyc.
Jiné evropské elektrárny podle něj běžně nehlásí ani podobné úniky mírně radioaktivní vody do speciálních nádrží, k jakým na Temelíně došlo v poslední době. „Na jedné z německých elektráren je odstavený reaktor kvůli tomu, že se musí měnit zrezivělé šrouby na víku tlakové nádoby, a nikdo o tom neví. Na Temelíně se ale hlásí každý povolený šroubek,“ stěžuje si Tyc.
Na druhou stranu ale připouští, že těch drobných poruch, úniků vody či výměn těsnění už je v temelínské elektrárně příliš. „Samotného mě to štve,“ tvrdí Tyc. Také předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost potvrzuje, že úniky 2000 litrů mírně radioaktivní vody, pokud skončí ve speciální, k tomu připravené kanalizaci, většina jaderných elektráren v Evropě vůbec nehlásí. V tomto směru je informační povinnost Temelína, vyplývající ze smlouvy z Melku, zřejmě světovým unikátem.
Drábová: Měli by se více snažit
Když se nedávno hornorakouský radní oficiálně dopisem dotazoval na údajné bezpečnostní nedostatky bavorské jaderné elektrárny Isar, dostal z německé strany jednoduchou odpověď: elektrárna je bezpečná. Tečka.
„To ale nemůže být omluva pro Temelín. Naopak. Když už jsou pod takovým drobnohledem, měli by se o to více snažit, aby k podobným událostem vůbec nedocházelo,“ říká Drábová.
