Na den dětí byl u nás ve spolupráci s policisty ze šesti zemí dopaden Petar Cosič, drogový boss, který z centra Prahy řídil své obchody s kokainem. Jeho gang, stejně jako gangy ve švédské detektivce Snadný prachy, pašoval drogy z Latinské Ameriky a pak je vyvážel do celé Evropy.
Temný detektivní román advokáta Jense Lapiduse Snadný prachy (předloha stejnojmenného filmu, který právě běží v českých kinech) zjevně nepředstavuje v literatuře o drogách žádný zásadní milník, natož revoluční počin. Překvapivé je na něm možná to, že se odehrává ve Stockholmu, městě, které má našinec možná mylně zaškatulkované jako poklidné místo s příjemným sociálním zabezpečením.
Překvapivá špína
Jenže švédská realita je zjevně temnější a komplikovanější, ostatně obrovskou vlnu globálního zájmu o švédský, potažmo skandinávský detektivní román odstartovala před několika lety série Milénium Stiega Larssona. Ta zobrazila zdánlivě poklidnou společnost jako hyperbolizovaný svět, pod jehož povrchem bují korupce, domácí násilí, obchody se zbraněmi i lidským masem, to celé bohatě pocukrované kokainovým práškem.
Jistě, detektivka je detektivka, realitě může, ale nemusí být na hony vzdálená. Švédské detektivní romány totiž píší autoři hodně poučení. Jens Lapidus detektivku Snadný prachy např. prokládá policejními záznamy z vyšetřování, inspirovanými jeho vlastní praxí u okresního soudu v Sollentuně a předčasně zesnulý Larsson byl úspěšným investigativním reportérem.
Trailer k filmu Patronka zabijáků
Asi nejzajímavější na těchto nových temných románech je zejména pohled na tzv. spotřebitelskou společnost, do níž drogy putují a která se tak aktivně podílí i na tom, že například v Mexiku se již pátým rokem vede válka o samotné přežití státu, kompletně rozloženého drogovými mafiemi.
Snadný prachy nabízejí kromě šifrování zákonů drogového byznysu také pohled na multikulturní stockholmskou galérku. Hlavním a možná by se dalo napsat i kladným hrdinou, jakýmsi lišákem či chytrým kojotem z indiánských bajek, je tady "latino" Jorge. Malý překupník se narodil ve Švédsku, ale jeho matka sem uprchla před Pinochetem z Chile. Díky jugoslávské mafii se dostává do vězení, z něhož se mu podaří grandiózně uprchnout, Jorgeho však čekalo spíše než začleňování se do společnosti všeobecné pohrdání "malým čmoudem" a postupný odsun na okraj sociálního státu.
"Latinos" píší mnohem tvrději
Jeho spoluhráčem na tenkém ledu kšeftování s kokainem se stává jakýsi švédský "talentovaný pan Ripley", mladý student ekonomie toužící po přepychu a životu smetánky. Ten ale netuší, že poutem mezi drogovou mafií a jím nejsou jen špinavé obchody, ale také jeho pohřešovaná sestra.
Rychlonohý Jorge v knize několikrát vezme úspěšně do zaječích, jednou dokonce poté, co se mu příliš nepovede dodávka kokainu z Latinské Ameriky.
Rychlonohý Jorge ze StockholmuJens Lapidus: Snadný prachy |
Dnes tvoří romány s námětem drog přibližně 30 % veškeré hispánské literární produkce a najdeme v ní takové skvosty jako např. Patronku zabijáků (zfilmovanou v roce 2000) od kolumbijského spisovatele Fernanda Valleja. Vedle tohoto románu jsou však všechny u nás zatím vydané skandinávské tzv. "temné romány" čtením pro děti na dobrou noc.
