6. června 2014 19:52 Lidovky.cz > Zprávy > Zprávy řetězové

(4) Cimbál: Ten pán není
ani trochu originální

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 11Diskuse
Kostel - ilustrační foto. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Kostel - ilustrační foto. | foto: Shutterstock
Hříbek 3 / 5 Vácha


Jak reagovat na rozhovor Tomáše Hříbka s Lawrencem M. Kraussem (Orientace 26. dubna)? Nabízí se jednoduchá možnost přijmout styl profesora Krausse a označit jeho odpovědi za snůšku pitomostí. Není to ale způsob, který by k něčemu přispěl. Lepší je tedy pokus o argumentaci. 

Hříbek představuje Krausse jako ateistu propagujícího vědu proti mýtu a pověrám, k nimž řadí i světová náboženství. Přesnější však je říci, že svou spoluprací s evolučním biologem Richardem Dawkinsem i svými názory se Krauss řadí mezi takzvané nové ateisty, kteří vyhlásili náboženství válku odůvodněnou tvrzením, že je původcem většiny zla na světě.

Logika sem, logika tam

Nejdříve se zdálo, že útočí především proti kreacionistům, kteří z doslovného čtení bible vyvozují opravdu nepřijatelné názory na stáří, vznik a původ vesmíru, země a lidského druhu. A často dospívají k nepřijatelným závěrům i v otázce etiky a morálky. V roli bijce kreacionismu mohl být Dawkins i ostatní představitelé nového ateismu akceptován i soudobou teologií, neboť kreacionismus je společným nepřítelem rozumu i víry, vědy i teologie. Noví ateisté se však záhy zaměřili proti náboženství jako takovému.

V této konfrontaci se vyjevují jejich vážné neznalosti víry a teologie, nehledě na to, že si do věřících, náboženství i boha promítají vlastní představy, proti nimž následně bojují. Tento způsob předvádí i Krauss. Náboženství i teologii považuje za zcela iracionální a naprosto tak ignoruje pojetí teologie jako činnosti rozumu ve světle víry. Krauss se ani nesnaží proniknout do myšlenkového světa teologie či prožitků věřícího – demonstruje to například způsobem, jímž hovoří o Ježíšově zmrtvýchvstání.

Co je však horší: pan profesor si i na malém prostoru novinového článku dokáže protiřečit. Na jednom místě se dočteme: „…spousta lidí, kteří o sobě říkají, že jsou věřící, jsou spíše jen deisté“, avšak o něco dále tvrdí: „…ale většina lidí se nepovažuje za vágní deisty…“. Nelze si přitom nevzpomenout na kouzelný závěr sociologického šetření ve filmu Vrať se do hrobu: „Valná většina maturující mládeže již našla zodpovědný přístup k životu, existuje však ještě nejméně padesát procent těch, kteří životní zodpovědnost teprve hledají.“ 

Neudržitelný je i Kraussův pokus odvozovat nesmyslnost náboženství z teoretické neznalosti věřících. Stejně úspěšně by bylo možné dovodit nesmyslnost evoluce (teorie relativity, kvantové mechaniky) z jejich nepochopení laickou veřejností. Jedná se totiž o běžnou vlastnost kultury v antropologickém smyslu, že pojímá nejrůznější vědecké, filozofické či teologické pojmy, které vejdou do běžného užívání při současné ztrátě přesnosti.

Dovoz z USA

S tím souvisí i Kraussova skepse k hledání a pochybnostem teologů i věřících. Kdyby se Krauss místo opovrhování seznámil s pracemi Tomáše Halíka či Josefa Ratzingera, alespoň by tušil, že rozlišují mezi náboženskou kulturou, vírou přejatou ve výchově a reflektovanou vírou, Halíkovými slovy „vírou druhého dechu“ či „zraněnou vírou“. Taková víra je však nemožná bez institucionalizovaného náboženství stojícího na symbolech. Teprve ve vakuu vzniklém potlačením tohoto náboženství vzniká prostor pro skutečnou pověru.

Na závěr Krauss přiznává smysl lidskému životu v nesmyslném vesmíru. V tom ale není nijak originální, jen následuje tradici starého ateistického humanismu. Jediným čestným řešením tohoto problému je ovšem přiznání si vlastní nesmyslnosti. Jakékoliv hledání správného řádu již zase nepřiznaně předpokládá metafyzické pojmy. Z čistě vědeckých principů nelze takovouto kvalitativní odlišnost mezi člověkem a ostatní realitou odvodit.

Dokud se profesor Krauss drží svého oboru, je zajímavý, poutavý a přínosný. Jakmile ale vstoupí do oblastí filozofických, teologických či antropologických, prokazuje neznalost a nepřesné myšlení. Celek jeho díla tak lze zhodnotit jeho vlastními slovy: Spojené státy vyváží vše – dobré i špatné.

Hříbek 3 / 5 Vácha

Text byl publikován v Lidových novinách 17. května 2014, příloha Orientace, strana 24


Václav Cimbál, kulturolog
  • 11Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.