Jako první o tom včera informoval deník Bild. O „akci proti Willymu Brandtovi“ měli členové RAF hovořit 16. dubna 1977 v nizozemském Utrechtu. Tam se uchýlili bezprostředně poté, co v Karlsruhe spáchali atentát na spolkového státního prokurátora Siegfrieda Bubacka. Někdejší kancléř se přitom tehdy nacházel relativně nedaleko - v Amsterdamu.
Spisy utajovány přes 20 let Utrechtské schůzky se zúčastnila mimo jiné Brigitte Mohnhauptová. Ta byla letos v březnu po 24letém vězení propuštěna na svobodu, když soud shledal, že už pro společnost nepředstavuje nebezpečí. Vrchní zemský soud ve Stuttgartu ji přitom v roce 1985 odsoudil k pětinásobnému doživotnímu trestu a dalším patnácti letům nepodmíněně. Týž soud tehdy k doživotí odsoudil také Christiana Klara. Ten spolu s dalšími dvěma bývalými teroristkami stále pobývá za mřížemi. Spolkový prezident Horst Köhler letos na jaře zamítl jeho žádost o milost.
Právě v soudních verdiktech z roku 1985 se píše o nikdy nerealizovaném plánu na únos Brandta. Po více než dvě desetiletí tyto spisy zůstávaly utajované - úřady to odůvodňovaly tím, že stále probíhalo vyšetřování okolností některých atentátů RAF. Odborná ani laická veřejnost tak neměla o záměrech teroristů unést Brandta ani tušení.
Tuto středu však spolková státní prokuratura dokumentaci verdiktů zpřístupnila. Novináři tak mohou za určitý poplatek získat jejich kopie, čehož jako jeden z prvních využil deník Bild.
| Další podrobnosti o dosud utajovaných plánech RAF si přečtěte v pátečním vydání deníku |
