Úterý 23. dubna 2024, svátek má Vojtěch
130 let

Lidovky.cz

Těžké dilema německého voliče. Nedělní urny otestují Merkelovou

Blízký východ

  13:00
BERLÍN/PRAHA - Na dvanáct milionů Němců vyrazí v neděli k volbám ve třech spolkových zemích. Určit, koho mají volit, není snadné. Uprchlická krize proměňuje politickou mapu Německa.

Angela Merkelová se snaží sestavit novou vládní koalici foto: Reuters

Test pro kancléřku Merkelovou a její uprchlickou politiku. Tak se hovoří v souvislosti s nedělními volbami v Bádensku-Württembersku, Porýní-Falci a Sasku-Anhaltsku. Hlasování však – zdá se – bude zkouškou především pro německé voliče. Názorově rozdrobená německá politická scéna jim totiž výběr nikterak neusnadňuje.

PETRÁČEK: Ostrov jménem Berlín. Německo se učí nést důsledky svých rozhodnutí

Stačí si vzít příklad z desetimilionového Bádenska-Württemberska. Třetí největší spolková země dlouhé roky platila za baštu křesťansko-demokratické CDU kancléřky Angely Merkelové. V posledních volbách ale lídr tamní kandidátky Stefan Mappus – kritiky označovaný za poněkud nezajímavého a necharismatického politika – výrazně oslabil a nepodařilo se mu sestavit vládu. Spolkový kabinet tak nakonec sestavil Winfried Kretschmann, šéf Zelených, v koalici se sociálnědemokratickou stranou SPD.

Tentokrát v čele stojí opět Kretschmann, tváří CDU je její současný kandidát Guido Wolf. Jenže zatímco ministerský předseda Kretschmann schvaluje uprchlickou politiku, kterou kancléřka zahájila před osmi měsíci, Wolf se v této problematice od názorů své stranické šéfky distancoval. Zkrátka bádensko-württemberští voliči v neděli nebudou mít snadné rozhodování. A nikoli jen oni.

Ti, kdo volili tradičně, váhají

„Mnozí Němci nepoznávají politické prostředí ve své zemi. Ti, kdo převážnou část svého života volili SPD či Zelené a CDU pro ně symbolizovala zlo, nyní vášnivě podporují Merkelovou. A ti, kdo hlasovali pro CDU a zbožňovali Merkelovou pro její politické instinkty, volají, ať odstoupí, aby Německo mohlo zůstat německé a křesťanské,“ popsal situaci německý novinář Dirk Kurbjuweit v magazínu Spiegel.

Ještě v létě průzkumy v bohatém jihozápadním německém regionu přisuzovaly Wolfově CDU okolo 40 procent, nyní – poprvé od konce války – tradiční straně hrozí, že nevyhraje.

Ve všech třech zemích naopak posiluje protiuprchlická a euroskeptická Alternativa pro Německo (AfD). Strana, jež existuje sotva tři roky a loni v červnu se málem rozpadla, poté co odešel její zakladatel. Jenže to bylo dva měsíce předtím, než Merkelová učinila zřejmě nejzásadnější krok ve své politické kariéře – „otevřela“ Německo uprchlíkům z Blízkého východu.

Kandidáti CDU se odvracejí od Merkelové: Chceme kvóty na běžence jako Rakousko

„Ztratíme osm až deset procent kvůli AfD,“ předvídal Hans-Günther Knaupp, právník a člen CDU na úterním stranickém mítinku ve Stuttgartu. „Kancléřčin kurz pro řešení uprchlické krize je globálně správný, ale je špatný pro její stranu tady v Bádensku-Württembersku,“ citoval Knauppa britský list Guardian. Někteří předvídají, že AfD se podaří to, co levicové Die Linke v roce 2007, kdy tehdy nová strana nadobro odlákala velký počet nespokojených voličů SPD.

Situace v zemi je jiná

„Před sedmi osmi měsíci v Německu nebyly žádné kontroverzní politické otázky, které by vyžadovaly okamžitou akci, a vedení Merkelové bylo nesporné,“ připomněl novinář Kurbjuweit. Kancléřka zjara zářila coby neúnavná vyjednávačka během ukrajinské krize, kdy své unijní partnery nechávala daleko za sebou, a ovládla i dramatická jednání o řecké krizi. Doma měla víceméně klid. Německý politický systém definovala stabilita. Zahraniční zpravodajové, kteří psali o posledních několika německých volbách, se mnohdy neubránili titulkům, v nichž hrálo roli slovo „nuda“.

Tradiční strany CDU a SPD si mezi sebou rozdělovaly přízeň 80 procent voličů a další dvě silnější strany, byznysu nakloněná FDP a Zelení, doplňovaly „vrstevnaté“ politické prostředí, jejich lídři se nebránili koalicím. Ovšem ani o rozepře nebyla nouze. Kurbjuweit připomněl, že před zemskými volbami se leckdy lišil názor spolkového premiéra a federální vlády. A o animozitě mezi kancléřem Helmutem Kohlem a předsedou bavorské vlády Franzem Josefem Straussem v 80. letech se dobře vědělo. Jenže Kohl a Strauss se shodli v základních otázkách, což se Merkelové a bavorskému premiérovi Horstu Seehoferovi nedaří.