Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Americký historik Snyder: Osvětim je špatným symbolem holokaustu

Lidé

  6:05
Profesor na Yaleově univerzitě Timothy Snyder převezme 5. října v Praze cenu Nadace Dagmar a Václava Havlových Vize 97, mimo jiné za výzkum režimů ve střední a východní Evropě. LN s ním vedly rozhovor o problematice holokaustu, jíž se věnuje v nové knize Černá zem.

Timothy Snyder foto: Lidovky.cz

LN: Řekne-li se holokaust, většině lidí se vybaví Osvětim. Vy ale tuto obecně přijímanou metonymii kritizujete. Proč není Osvětim vhodným symbolem holokaustu?
Z mnoha důvodů. Jeden je zřejmý: v této metonymii toho dost chybí. V Osvětimi bylo zabito asi milion Židů, téměř pět milionů zahynulo na jiných místech.

LN: A méně zřejmé důvody?
Co si vybavíte, když se řekne Osvětim? Slovo nikde. Zjeví se obraz mechanizovaného, odlidštěného zabíjení. Ale jaká byla realita holokaustu? Přece úplně jiná – ve skutečnosti začal velice osobním vražděním, Židé byli stříleni kulkou do týla a i později – a dokonce v Osvětimi – bylo vraždění velice osobní. A ještě jedna věc na této metonymii mate. V Osvětimi našli smrt Židé ze střední a západní Evropy, jenže většina obětí holokaustu byli Židé z Polska a Sovětského svazu, zavraždění jinde.

LN: Proč se tedy stala centrálním bodem vzpomínky na holokaust Osvětim?
Nejprve mi dovolte říct, že je nesmírně důležité na holokaust vzpomínat, a to bez ohledu na zkratku, jíž si jej budeme připomínat.

LN: Jaká je vaše odpověď na obsah této otázky?
Přemýšlíme o Osvětimi jako o místu, na němž lidé mizeli, kde byli mechanicky vražděni. Jenže jaká byla realita? Stovky tisíc lidí, kteří se podíleli na vraždění milionů lidí, a to velice přímém, až by se dalo říct intimním. Ztotožnit se s první představou je pro nás snazší. To ale není vše. Osvětim byla a je výhodným symbolem pro různé evropské země, z odlišných důvodů. Třeba pro Poláky je místem, kde byli zabíjeni i oni. To je pravda. Poláci opravdu byli po polských a maďarských Židech třetí nejpočetnější skupinou obětí. V poválečných letech proto mohl polský komunistický režim Osvětim prezentovat jako místo společného židovského a polského utrpení, což se mu hodilo, protože prosazoval, že občané Polska trpěli stejně jako Židé. Jenže to už pravda nebyla.

Cenu Havlovy nadace získá americký profesor historie Timothy Snyder

Výhodným symbolem byla Osvětim i pro Sovětský svaz, protože byla jediným místem, kde nebylo možné mluvit o sovětských občanech jako o spolupodílnících na vraždění. Sovětští občané se totiž podíleli na střílení na východě a pomáhali budovat Treblinku, Belzec, Sobibor, ale k Osvětimi ničím „nepřispěli“.

A konečně i k Německu byl symbol Osvětimi velice přívětivý, protože po válce Němci mohli říkat: „My jsme nevěděli, co se dělo v Osvětimi!“ To je – možná – pravda. Jenže pokud symbolizujete holokaust Osvětimí, pak by z toho vyplývalo, že Němci nevěděli o holokaustu jako takovém, což už pravda není. Němci zcela jistě věděli, co se dělo, protože masové vraždy Židů začaly na východní frontě bez jakéhokoli utajení, a podílely se na nich stovky tisíc Němců – a těm se děj odehrával před očima. A symbol Osvětimi tento fakt zamlžuje.

FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika
FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika

Monika Pavlíčková (35 let) je maminkou dvou dcer, sedmileté Terezy a čtyřleté Laury, a zároveň také manažerkou obchodního týmu společnosti ABF,...