Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Už víme, kde v mozku sídlí spiritualita

Česko

Poškození temenního laloku může u člověka probudit sklony k duchovním prožitkům, zjistili italští vědci

Zpívá, jako když tahá kočku za ocas, nebo se posluchačům z jeho hlasu tají dech? Co se hudebního nadání týká, panují mezi lidmi velké rozdíly. A podobné to bude se sklony ke spiritualitě. Někomu stačí chvíle soustředění a brzy začíná mít pocit, že jeho „já“ opouští hranice tělesné schránky. Dotyčný se pak cítí být součástí většího celku, ztrácí orientaci v čase a prostoru... Existují však i lidé, kterým se do stavu jakéhosi vytržení nepodaří dostat téměř za žádných okolností.

Ostatně už německý sociolog Max Weber o sobě říkal, že je nábožensky nemuzikální, náboženství prostě nevnímá. Mají tedy někteří lidé opravdu výraznější sklony ke spiritualitě a čím je to způsobené? Odpověď se nyní rozhodli najít italští vědci. Studii, na které se podílel neurochirurg, psycholog i filozof, zveřejnil v únoru odborný časopis Neuron.

Chleba v ohni a cesta do Lurd U Jakutů obývajících chladné oblasti východní Sibiře se ještě zachovaly zbytky tradiční víry. Jakutští šamani vstupují do transu při obřadu krmení ohně, kdy do plamenů vhazují dary například v podobě chleba a masa. Buddhistický mnich zase zažívá stav vytržení během dlouhých meditací a zapálený křesťan se za duchovním zážitkem vydává třeba do Lurd.

Čerstvé poznatky italských badatelů naznačují, že spirituální prožitky různých lidí mohou stát na stejných základech. Kromě omamných látek, využívaných během různých obřadů, mohou být zvláštní stavy mysli zakotveny přímo v mozku. To sice naznačují už dřívější výzkumy, nyní ale tým vedený Cosimem Urgesim z univerzity v Udine přinesl přesvědčivé důkazy. Vědci prokázali jasnou spojitost mezi poškozením určitých oblastí mozku a spiritualitou.

Do studie se zapojilo 88 dobrovolníků - konkrétně šlo o pacienty s nádory v různých oblastech mozku. Vědci je nejprve podrobili psychologickým testům zjišťujícím poměrně podrobně jejich vztah k duchovnu a k přesahování vlastního já. Zajímali se o jejich náboženský život, víru v nadpřirozené síly nebo případné mystické zážitky.

Krátce po operaci, konkrétně tři až sedm dní po odstranění nádoru pak badatelé spiritualitu zkoumali znovu. Ptali se účastníků pokusu například, zda se cítí propojeni s ostatními lidmi. Zjišťovali také jejich vztah k okolnímu prostředí. A to třeba konstatováními „jsem ztracený a nemám pojem o času“ nebo „cítím se spojený s přírodu“, která měli dobrovolníci buď potvrdit, nebo vyvrátit.

Ze studie vyplynulo, že pacienti s nádory ve spánkovém a temenním laloku mají v průměru vyšší sklony ke spiritualitě než lidé s nádorem v čelním laloku. Mnohem zajímavější výsledky však přineslo srovnání psychologických testů provedených před a po operaci. Jak se totiž ukázalo, zákrok v některým případech duchovní prožitky a pocity sebepřesahování výrazně umocnil. Platilo to, pokud ke zhoubnému bujení docházelo v temenním laloku, konkrétně muselo jít o nádor typu gliom. Stejně lokalizované nádory vycházející z mozkových plen (meningeomy), tuto změnu nezpůsobily.

„Temenní lalok zpracovává smyslové vjemy - zrakové, sluchové, hmatové, ale má na starosti třeba i vnímání tepla a chladu,“ vysvětluje profesor Pavel Mareš z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR a upozorňuje, že na okraji laloku najdeme Wernickeho senzorické centrum, které nám umožňuje porozumět mluvené řeči.

Kdyby víra v nadpřirozeno zesílila u všech operovaných pacientů, dalo by se předpokládat, že změna souvisí s touhou překonat zákeřnou chorobu. Těžce nemocný se prostě k něčemu nadpřirozenému snadněji obrátí. Jenže v tomhle případě výsledky dokládají, že badatelé v mozku objevili „sídlo“ spirituality. „Průběh studie umožnil vyloučit, že změna pocitů souvisela se samotným operačním zákrokem,“ upozorňuje profesor Mareš.

Italský tým je s výsledky spokojen. „Nejvíce nás překvapilo, jak výrazná byla změna vnímání,“ svěřil se Cosimo Urgesi v on-line vydání časopisu Nature. Experiment podle něj dokazuje, že osobnostní charakteristiky člověka jsou tvárnější, než se dosud zdálo.

Pacienti také operaci v temenním laloku snášeli po psychické stránce lépe než v jiných oblastech mozku. Méně je skličovaly možné komplikace a rizika.

Italští badatelé „sídlo“ spirituality lokalizovali poměrně přesně. Konkrétně do spodní části levého temenního laloku a do korové oblasti označované pravý angulární závit. Tyto části mozku pomáhají člověku vnímat jeho tělesnou schránku ve vztahu k okolnímu světu.

„Práce italských vědců je velmi dobrá a zcela důvěryhodná. Časopis Neuron, kde ji publikovali, patří ke špičce,“ říká Pavel Mareš.

Agulární závit ostatně před časem zaujal švýcarského neurologa Olafa Blankeho. Na univerzitní klinice v Ženevě tuto oblast mozku u dvou pacientek vystavil velmi jemnému elektrickému dráždění. Ženy trpěly epilepsií a stimulace byla součástí jejich předoperačního vyšetření. Pacientky po ní ovšem měly pocit, že se nacházejí mimo tělo nebo že za nimi někdo stojí. Když Olaf Blanke s kolegy stimulaci zintenzivnil, zdálo se dotyčné, že se vznesla do výšky zhruba dvou metrů nad svou tělesnou schránku a shlíží na ni.

Angulární závist slouží jako důležitý informační uzel. Mají se v něm patrně slučovat důležitá smyslová data s údaji o poloze těla. Dřívější zjištění tak „ladí“ s novými poznatky o souvislosti mezi poškozením v oblasti angulárního závitu a spiritualitou. Na ni se totiž lze dívat jako na „rozšíření“ lidského já za hranice tělesné schránky. Pionýrská práce vyvolává otázky Ovšem nejen poškození zmiňovaných částí temenního laloku, ale i nízká nervová aktivita v této oblasti, mohou povzbudit spiritualitu, domnívá se Cosimo Urgesi. Tuto teorii by ovšem zároveň rád prověřil v sérii pokusů. Pokud by se potvrdila, mohli pak vědci nasbírané poznatky využít při léčbě některých duševních onemocnění.

Pokračování na straně 31 Už víme, kde v mozku sídlí spiritualita

Dokončení ze strany 29

V této souvislosti stojí za zmínku výzkumy, které naznačují, že během meditace se aktivita v temenním laloku snižuje.

Cosimo Urgesi by také rád prozkoumal, zda zesílený sklon k víře a mysticismu u operovaných pacientů přetrvá dlouhodobě. Pro své dobrovolníky proto chystá další sérii dalších testů.

Může se italský badatel těšit na podporu zahraničních kolegů? Neurolog Rik Vandenberghe z univerzitní nemocnice v belgické Lovani se do podobného výzkumu zatím nepustil. „Ne že by téma nebylo zajímavé, ale je velmi soukromé a osobní,“ podotýká Vandenberghe v on-line vydání časopisu Nature. Urgesiho výzkum je podle něj pozoruhodný, ale podobně jako všechny pionýrské práce za sebou nechává velké množství otázek.

„Celá studie je založena na změnách, které hlásí samotní účastníci,“ upozorňuje neurolog Richard Davidson z Wisconsinské univerzity v Madisonu. To ho na celé práci ostatně znepokojuje nejvíce. Podle jeho názoru bude klíčové detailněji prozkoumat, proč vlastně má chirurgický zákrok takové dopady.

Drsná cesta k probuzení víry Chirurgický zásah v temenním laloku může podle italských badatelů nastartovat spiritualitu. Těžko si lze představit, že by se operace prováděla cíleně jen kvůli posílení víry, ale i tak je tento poznatek velmi zajímavý. Tým vedený Cosimem Urgesim z univerzity v Udine věří, že objev pomůže pochopit, proč mají někteří lidé k náboženství blíže než jiní.

Italský tým zkoumal spiritualitu u lidí postižených nádorem mozku. Vědci identifikovali dvě oblasti v temenním laloku (A, B - znázorněny jsou ve čtyřech pohledech) odpovědné za posílení sklonu k duchovním prožitkům. Když v nich lékaři při operaci museli odebrat tkáň, u pacienta to nastartovalo vřelejší vztah k víře.

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!