Následně rok a půl pomáhal na Ukrajině vyvést další banku z krize, jakou neznají ani učebnice. Teď se Miroslav Boublík rozhodl investovat do českých firem.
* LN Proč jste se rozhodl odejít z bankovnictví? Stojí za tím nějaká zkušenost spojená s vaším pobytem na Ukrajině?
Ne. Už když jsem v roce 2008 odcházel z Moskvy, rozhodoval jsem se, jestli se vrátit do Čech. Ale krize někdy prezentuje nové možnosti. U mě to bylo v podobě několika nabídek na Ukrajině. Jelikož pro mě byla Ukrajina zajímavým trhem, rozhodl jsme se svůj odchod z bankovnictví oddálit. Nebylo sice nic příjemného propouštět dva tisíce lidí a řezat pobočky, ale je to důležitá manažerská zkušenost. Když jsem tam přišel, tak měla banka tisíc poboček, když jsem odcházel, bylo jich sedm set padesát. Tyto těžké kroky jsem udělal a zbytek už byl návrat k tomu, co jsem už dělal v Moskvě, ale v mnohem delším časovém horizontu.
* LN To vás nelákalo?
Přehodnotil jsem si, jak dlouho by to trvalo, a rozhodl jsem se, že můj čas je omezený a mám konečně možnost budovat v regionu, který znám velmi dobře.
* LN Jak funguje bankovnictví v Rusku a na Ukrajině?
Při srovnávání bych rozdělil Rusko a Ukrajinu. Jsou to dva velmi rozdílné trhy. V Rusku je bankovnictví více méně v ruských rukách. Banky jsou vlastněny ruským kapitálem nebo státem. Cizí kapitál tam má jen malou roli. Mezinárodní zkušenosti tam předávají cizí manažeři, nikoliv akcionáři. Já jsem pracoval pro největší soukromou banku. Ukrajina je podobná Česku v tom, že bankovnictví je v rukách cizinců. Řekněme přes osmdesát procent bank. A na rozdíl od Čech tam cizinci razili špatnou politiku. Bankovnictví v Čechách mělo výhodu, že prošlo očistou v devadesátých letech, kdy se to prodávalo. Posléze všechny cizí matky přijaly relativně konzervativní politiku. Takže jsme se nedostali do problémů. Navíc jsou Češi relativně konzervativní a nenapůjčovali si tolik.
* LN Co se dělo na Ukrajině?
Na Ukrajině vznikly dva problémy, které byly součástí velké krize a jejího obrovského dopadu. Stalo se tam, že cizinci cítili rozvíjející se trh a začali do země importovat dolary ve velkém. Tím, že nebyla dlouhodobá hřivna, tak to všechno vydávali v cizí měně. Když přišla krize, postihlo to normální lidi, kteří si nedokázali spočítat rizika. Viděli, že si mohli vzít půjčku za dvanáct procent v dolarech a řekněme za dvacet procent v hřivnách, takže si to půjčovali v dolarech. V okamžiku, kdy přišla krize, hřivna neočekávaně spadla a najednou byly splátky dvakrát tolik. Problémy, které vznikly, byly obrovské, třicet procent a víc špatných půjček. To jsem v životě neviděl ani nečetl v knížkách. Ani v argentinské krizi nebyly tak hluboké problémy.
* LN Pro západní banky to musela být neuvěřitelná zkušenost.
Pro matky to bude určitě zkušenost, protože tam všichni ztratili hodně peněz. Ať už je to UniCredit, nebo BNP Paribas, nebo kdokoliv jiný, kdo tam podnikal. Je to ale drahá zkušenost. Kdyby přišli s více konzervativním přístupem, tak si to mohli ušetřit. Bohužel jsem přišel až po vypuknutí krize, a tak jsem jenom pomáhal odstraňovat následky.
* LN Jak se tehdy chovala vláda?
Ne moc dobře. Byli rozhádaní premiér s prezidentem. Před krizí se Tymošenková a Juščenko hádali, ale tehdy to byznysu nevadilo. Ale v krizi byla neschopnost vlády kritická. Můžu to srovnat s Ruskem, které sice často kritizujeme za politickou nesvobodu, ale kde vláda udělala kroky, které pomohly stabilizovat situaci a zemi dostat z krize mnohem rychleji.
* LN V Rusku jste měl na starosti transformaci korporátní banky na retailovou. To probíhá i v Česku. Nebyl jste osloven, abyste tady pomáhal?
Byl jsem osloven několikrát, ale bohužel jsem pro místní trh dost drahý. Navíc proti Rusku a Ukrajině jsou nejen platy, ale i škála potřebné transformace v Čechách podstatně menší. Tudíž i výzva byla nedostatečná na to, aby mě zaujala. Když jsem odcházel z Ruska, nechtěl jsem už pracovat pro někoho, ale nechal jsem se zviklat poznáním nového trhu. Ale teď chci postavit něco vlastního. Mám tu výhodu, že jsem si vydělal dost peněz na to, abych pracoval proto, že chci, a ne proto, že musím.
* LN Vracíte se do střední Evropy se záměrem investovat zde peníze. V čem je pro vás zajímavá zrovna tato oblast?
Mám zkušenosti jak ze Spojených států, tak i z východních trhů. Český trh je zajímavý v několika ohledech. Možná je to klišé, ale na zlatých českých ručičkách něco je. I když se podívám statisticky, kolik je ve světě úspěšných Čechů, proti tomu, jak jsme malá populace. Před druhou světovou válkou jsme byli jedna z nejbohatších zemí a já si myslím, že máme potenciál se tam znovu dostat.
* LN Jaké sektory jsou pro vás zajímavé?
Dlouhodobě je to určitě energetika, teď ale nemluvím o solární energetice. To byla vlastně bublina vytvořená zákonem, respektive legislativou, která vznikla. V energetice jsou některé zajímavé věcí, stejně tak jsou zajímavé možnosti v jemné mechanice a ve strojírenství.
* LN Vaše naděje jsou zatím podpořeny jen teoretickými znalostmi trhu, nebo už i konkrétními informacemi?
Praktické zkušenosti zatím nemám, protože jsem nic nekoupil a nic neprodal. Vzhledem k tomu, že jsem přijel minulý týden, tak je to těžce proveditelné. Dívám se ale na některé malé firmy, jak se postupně rozvíjejí. Měl jsem tu čest nebo štěstí pracovat ve firmě McKinsey jak v Praze, tak v Americe. Viděl jsem proto firmy většího formátu a zjistil, jak fungují. Myslím si, že je tady pár firem, které budou konkurenceschopné v budoucnosti. Pravě nedávno jsem se díval na jednoho zajímavého kandidáta. Firmu zatím nechci jmenovat.
* LN Jaká jsou další odvětví, která vás v Česku zajímají?
Určitě český software. Na to Češi mají. V tomhle odvětví mám zkušenost. Měl jsem svoji vlastní softwarovou firmu v Silicon Valley, kterou jsem prodal, a taky jsem ve správní radě americké firmy Organic Motion. Dnes už se jedná o úspěšnou firmu v hi-tech a vytváří software. Takže možnosti v Česku určitě budou.
* LN Takže se chystáte využít tyto kontakty, abyste nastartoval nějakou českou softwarovou společnost?
Ano, pokud se naskytne vhodná investiční příležitost.
* LN Zmínil jste bublinu okolo solární energie. Když budete konkrétnější, co vidíte právě zde jako výnosné do budoucna?
Když se podíváme evropsky nebo globálně, tak budou vznikat určité trendy. Jeden už existuje – zelená energetika. Co se ale děje, když vznikají solární panely a větrná energie? To jsou všechno nestabilní zdroje, které jsou nepředvídatelné. Na druhé straně vznikají malé plynové nebo vodní přečerpávací elektrárny, protože je třeba nabídku a poptávku nějakým způsobem vyvážit. Bohužel nejsme ve stadiu, kdy bychom dokázali uchovávat elektrickou energii. Nemáme ještě efektivní supravodiče, do kterých bychom mohli napumpovat energii a uchovat ji beze ztrát. Toto se právě řeší malými plynovými nebo přečerpávacími elektrárnami. Myslím si, že toto bude v budoucnu zajímavá oblast.
* LN Nebude to ale pohlceno velkými hráči?
Tady cítím možnost nejenom pro hráče typu ČEZ. Určitě budou některé menší příležitosti, na které nebudou větší hráči schopni nebo ochotni reagovat dostatečně rychle.
* LN Takže budete vytvářet alternativu k velkým hráčům?
Ne, to není alternativa, ale spíše sesbírávání drobků, ke kterým se ČEZ ještě nedostal.
* LN Budete investovat zejména v Česku, na Slovensku a v Polsku. Je to založeno na tom, že zde chcete žít, nebo je v tom jiná strategie?
Budu žít střídavě mezi těmito zeměmi. Chtěl bych však své pole působnosti rozšiřovat na východ, na Ukrajinu a do Ruska. Avšak to jsou země, které jsou velmi darwinistické. Buď jste silný, nebo zemřete. Z tohoto důvodu potřebuji nejdříve místní základnu. Z Ameriky mám financování, spolupracuji tam, jak jsem říkal, s firmou Organic Motion a mám tam pár dalších menších investic. Vždycky se tam budu rád vracet. Spojené státy jsou ale přesycené a já tam nemám žádnou konkurenční výhodu, protože lidí, kteří mají zkušenosti s určitými sektory, je tam spousta. Tady mám ještě možnost přinést přidanou hodnotu.
* LN Je výhoda českých firem, že s nimi lze směřovat jak na východ, tak na západ?
Určitě. Máme výhodu na východních trzích vzhledem k tomu, že se na Čechy dívají buď neutrálně, nebo nás berou pozitivně. Mezi Rusy a Poláky je jistá nedůvěra. S Čechy tomu tak není. V devadesátých letech jsme bohužel tyto trhy ztratili, a teď se je částečně snažíme dobývat zpátky. Česká firma může bez problémů podnikat na kterémkoliv východním trhu a budou ji vnímat jako západ.
* LN V době krize odcházeli z Česka velcí investoři. Znamená to, že po nich přišli na řadu Češi?
Něco na tom určitě bude, ať už se jedná o strategické, nebo finanční investory. Měli problémy na domácích trzích a museli se stáhnout a ořezali některé investice, které měli mimo domácí trhy. Buď se lekli, nebo se skutečně museli soustředit na problémy doma. Otevřel se ale prostor pro menší a místní investory. Ve srovnání s jinými zeměmi však Česko nebylo krizí tolik zasaženo. Měli jsme to štěstí nebo smůlu, že nás nezasáhla.
* LN Proč smůlu?
Krize pomáhá restrukturalizovat problematická aktiva. My jsme je zatím nevyřešili úplně, i když v politice ke změně došlo a doufám, že to bude pozitivní.
* LN Říkáte, že tady zůstaly problémy v byznysu?
Nebyli jsme zasaženi takovým způsobem, že by přišla katarze. Nebyl tady žádný šok. Možná ale český byznys ani tento šok nepotřeboval. Viděl jsem to na Ukrajině, kterou krize zasáhla tak hluboko, že místní vlastníci a manažeři si museli změnit své hodnoty. Hodnoty tam ale byly přemrštěné a očekávání hodně vysoké.
* LN Co si představit pod těmito hodnotami?
Hodnoty firem. Měli firmu, která nefungovala nijak zvlášť dobře, ale mysleli si, že ji dají na londýnskou burzu, a bude mít hodnotu miliardy dolarů. Přitom se to stávalo. V bankovnictví na Ukrajině se to opravdu dělo. Kolik se tam platilo za banky! Já jako investor bych se k nim nepřiblížil ani na sto honů, a platilo se za ně pětkrát víc než byla jejich účetní hodnota. Dnes se často nedají prodat ani za polovinu účetní hodnoty. Ta bublina tam byla mnohem větší, a když splaskla, bylo to daleko bolestivější.
***
Mám tu výhodu, že jsem si vydělal dost peněz na to, abych pracoval proto, že chci, a ne proto, že musím
NEZÁVISLÝ INVESTOR
Miroslav Boublík * Vystudoval počítačové inženýrství v USA, pak nastoupil do IBM. Pracoval také v reklamní společnosti Young & Rubicam. Poté vystudoval MBA na Harvardu a pracoval pro společnost McKinsey & Company. * Tři roky také vlastnil a řídil softwarovou firmu Amient. Po jejím prodeji se vrátil do McKinsey. * V roce 2004 odešel do Ruska, kde měl na starosti retail v největší ruské soukromé bance Alfabank. *Od ledna 2009 do července 2010 byl šéfem ukrajinské UkrSibbank.