Lidovky.cz

Nápoj boza - srbská chuť osmdesátých let se pomalu vrací do cukráren

Jídlo

  10:43
BĚLEHRAD - Kdysi byl dostupný v každé cukrárně ve městě, v posledních letech se nápoj boza stal relikvií minulých časů. Nyní ale toto tradiční pití zažívá pomalý návrat, je k dostání v lahvích v prodejnách se zdravou výživou, napsal zpravodajský server BalkanInsight.com.

Nápoj boza, nakyslý, ale přesto sladký nápoj, byl kdysi hned vedle limonád základním zbožím v každé bělehradské cukrárně. foto: Reprofoto

Nebylo by nic neobvyklého, kdyby člověk bozu nikdy neochutnal, ani kdyby žil v Srbsku řadu let. Většina místních, ačkoli nápoj jako malí museli ochutnat, když je rodiče brali do cukráren, totiž nesní o tom, že by vzali hosta z ciziny na sklenku bozy.

Boza, nakyslý, ale přesto sladký nápoj pocházející z osmanské říše, byl kdysi hned vedle limonád základním zbožím v každé bělehradské cukrárně. Býval ve skleněné chladicí nádobě, jejíž mechanismus nápoj chladil a míchal.

Nápoj boza, nakyslý, ale přesto sladký nápoj, byl kdysi hned vedle limonád základním zbožím v každé bělehradské cukrárně.

Několik těchto staromódních cukráren zůstalo. Pro většinu Srbů starších dvaceti let je neobvyklá chuť bozy chutí dětství. Její jedinečná příchuť pochází z kukuřice, pšeničné mouky, kvasnic a cukru. "Živý" ráz nápoje znamená, že má na pultech velmi krátký život.

"Můj otec pracoval několik desetiletí jako cukrář a vždy se pokoušel objevit recept, který by (nápoj) uchoval déle. A nakonec spolu s profesory zemědělské fakulty dokázal bez umělých přísad připravit bozu, která může vydržet tři měsíce," řekl Marko Milić, který spolu se svým otcem Ljubomirem vlastní jediný závod na bozu v zemi. Pět lidí v malé továrně v bělehradském Voždovaci vyrobí každý měsíc patnáct až dvacet tun bozy.

"Prodáváme bozu v lahvích asi do 200 obchodů se zdravým jídlem v zemi. Je to zdravý nápoj, ale zatím nemáme kapacitu na výrobu pro supermarkety. Nyní vyjednáváme s lidmi z Bosny, takže ji možná začneme vyvážet," řekl Milić.

Bozu původně v desátém století připravovali středoasijští Turci. Její obliba se ale rozšířila celou osmanskou říší na Kavkaz a Balkán. Hojně ji popíjeli vojáci a armáda ji používala ke stravování vojska, protože je bohatá na karbohydráty a vitaminy. Jeden litr bozy obsahuje tisíc kalorií a vitaminy A, B a E.

V 17. století sultán Mehmed IV. zakázal alkoholické nápoje, takže prodej bozy, která původně obsahovala notnou dávku alkoholu, byl zakázán. V zákoutích říše nicméně lidé s její výrobou pokračovali, ale již s menším množstvím alkoholu. Dnešní boza ho obsahuje asi jedno procento.

Ačkoli boza není výhradně srbským nápojem, je populární rovněž v Bulharsku a Albánii, tak je součástí srbských tradic a zaslouží být si na seznamu věcí k poznání Srbska.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.