Lidovky.cz

Kdy se neostýchat a vrátit v restauraci víno?

Jídlo

  7:00
Číšník nebo sommeliér nám přinese objednanou lahev vína, předpisově odprezentuje, otevře a nalije vzorek na ochutnání. Víme vůbec k čemu je tento rituál dobrý, nebo ho chápeme jen jako snobské divadýlko? A víme, kdy můžeme víno vrátit?
Nezdá se vám víno? Nenechte si zkazit večer a poraďte se s obsluhou.

Nezdá se vám víno? Nenechte si zkazit večer a poraďte se s obsluhou. foto: Shutterstock

Obecně platí, že čím méně péče věnujeme výběru vína, tím větší pozornost bychom měli dopřát jeho prezentaci. A toto pravidlo je funkční i v případě, když máme pocit, že naše znalosti o víně jsou poněkud vyšší, než má obsluhující personál.

Samotná prezentace vína slouží hlavně k tomu, abychom si s obsluhujícím personálem odsouhlasili, že víno, které přinesl, je přesně to, jež jsme objednali. Celkem jednoduše se totiž může stát, že dojde k chybě a prezentace vína je přesně tím momentem, kdy ji lze odhalit a napravit.

K TÉMATU:

Správně provedená prezentace by měla především zdůraznit ty údaje, které poskytuje vinný lístek z něhož jsme víno vybírali. Jméno vína, odrůdu, vinařství a ročník. U některých vín, jako jsou například španělská je potřeba prezentovat také klasifikaci, tedy zda se jedná o nějakou základní verzi, nebo vyšší a tím pádem samozřejmě i dražší Reservu, nebo nejdražší Gran Reservu. Právě zde totiž dochází k záměnám, které jsou pak zpravidla odhaleny až na účtu.
Každopádně platí, že pokud je lahev odsouhlasena, otevřena a obsah je v pořádku, není už co reklamovat. A to ani v případě, kdy lahev a její cena nesouhlasí s původní objednávkou.

Nejprve může ochutnat sommeliér
Zastávám názor, že sommeliér by neměl vůbec dovolit aby se vám špatné víno dostalo do sklenice. Proto se možná setkáte s tím, že obsluhující nalije nejdříve víno sobě do přinesené degustační sklenky. K vínu mu kolikrát stačí jen přivonět, ale případně ho i ochutná. Jestliže prošlo u něj, nalije i vám a prezentace vína klasicky pokračuje. To je samozřejmě ideální možnost.

V případě, že vás obsluhuje někdo, kdo nemá k vínu žádný vztah a jeho znalosti nejsou na takové výši, aby samostatně odhalil případnou vadu, zůstává vše hlavně na vás.

Výběr vína nepodceňujte.

V takovém případě před vámi vyvstane občas dilema. Víno se vám nezdá a chcete ho vrátit. Ale nejste si jistí. Ani se nechcete ztrapnit. Zde jsou základní body podle nichž se řídit.

CO REKLAMOVAT NELZE:

1) Víno vám nechutná
To, že vám víno nechutná, neznamená, že je špatné. Je velká spousta variací na to samé víno, odrůdu případně místo/terroir a mnoho odlišností v samotném zpracování vína. Buď volte z nabídky ta vína, která už znáte, nebo si nechte víno doporučit, ale snažte se sommelierovi co nejblíž popsat vaše preference. Odpovědnost za finální výběr je vždy jen a jen na vás.

2) Poškrábaná nebo jinak poškozená etiketa
Stane se. Víno musí na cestě k zákazníkovi překonat velké vzdálenosti, vykládání do polic ve sklepě, nebo se jedna lahev rozbije a obsah poškodí etikety ostatních. Záleží samozřejmě na použitém materiálu. Kolikrát mají levná vína etikety téměř nezničitelné a naopak dražší vína z jemnějších papírů, kde o nějaké to poškození není nouze.

3) Bílé krystalky na dně nebo kolem korku
Vysrážené krystalky vinného kamene (hydrogenvinan draselný) nemají na kvalitu vína jiný vliv než estetický a nejsou tak důvodem k reklamaci. Tento problém pomůže vyřešit případná dekantace do karafy.

4) Ve vínu plave korek
Stejně tak jako u předchozího bodu se jedná o ryze estetickou vadu, která se stane zpravidla vinou vyschlého korku. Většinou už obsluha po nějaké době o problematických lahvích ví, dává si pozor a případně nás protivných drobečků ve víně dokáže zbavit.

CO ÚSPĚŠNĚ REKLAMOVAT LZE:

1) Korkové víno
Je jednou z nejčastějších vad vína. Nicméně i díky alternativním uzávěrům, jimiž jsou plastikové, skleněné, či šroubovací zátky, čím dál méně častá. I tak ale stojí za osmi z deseti reklamací. Tato vada je velice dobře rozpoznatelná již z přičichnutí ke korku ze kterého je cítit jakási nepřirozená zatuchlina, někdy přirovnávaná k pachu starých ponožek. Zároveň se ale často stává, že ač korek vykazuje příznaky této vady, samotné víno nemusí být korkovou pachutí nijak napadeno.

2) Zoctovatělé víno
Ve většině případů se to týká vín rozlévaných, která byla delší dobu vystavena působení vzduchu. Jejich chuť je mělká bez ovocnosti a s nádechem vinného octa. Dá se také poznat podle změny barvy nebo zakalení.

3) Zoxidované víno, také "madeirizované"
Jednoduše řečeno víno je buď za svým zenitem, nebo bylo vinou nesprávného zpracování vystaveno nežádoucímu styku se vzduchem. Stejně tak se na této vadě mohou podepsat vyšší teploty při skladování. Krásné tóny mandlí a kandovaného ovoce typické pro madeirská dezertní vína nejsou u suchých vín zrovna žádoucí. Kolikrát se dá takové víno již předem poznat podle popovyjetého "špuntu." Ale hlavním indikátorem bývá vůně a barva, která je u bílých vín tmavší až narůžovělá, u červených vín nepřirozeně hnědá.

4) Druhotné kvašení
To je žádoucí při výrobě šumivých vín, ale rozhodně není vítané ve spojení s víny tichými. Stane se, že některé zbylé kvasinky procitnou a v láhvi nastartují nové kvašení, víno se takzvaně znovu rozjede. U červených vín to můžete poznat podle "pěkné” bílé pěny případně zakalení, které se objeví ve skleničce a neočekávanému perlení na jazyku. To ale nelze zaměňovat s přirozenou astringencí (perličkou) u některých mladých vín.

Toto jsou opravdu jen ty nejčastější vady vín, které vás mohou v restauraci potkat. Pravidlem zůstává, že pokud máte pochybnosti o předloženém vínu nebo jeho servírovací teplotě, neostýchejte se a konzultujte je ihned s obsluhou. Určitě to nebude brát osobně a bude se vám snažit vyhovět. Ta opravdu špatná vína si vezme dodavatel vín zpět, ta domněle špatná se třeba vypijí na vaše zdraví.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.