Lidovky.cz

Švýcaři mají vlastní kaviár díky teplé vodě z Alp, píše AFP

Asie

  15:30
FRUTINGEN (ŠVÝCARSKO) - V přírodní teplé vodě z Alp, proudící do 2700 metrů krychlových nádrží u městečka Frutingen, plave 35 000 sibiřských jeseterů. Vyrábí se tu kaviár, jehož cena za kilogram dosahuje 3000 švýcarských franků (asi 65 500 Kč), píše agentura AFP.
Kaviár - ilustrační foto.

Kaviár - ilustrační foto. foto: Shutterstock

Tobias Felix, jenž má na starosti produkci u společnosti Tropenhaus Frutingen, otevírá břicho čerstvě zabité ryby, zatímco další pracovník firmy noří ruce do jejích útrob, aby z nich vytáhl několik hrstí tisíců malých černých vajíček. "Jakmile je jeseter zabit, trvá jen deset minut, než je kaviár nasolen, což je poslední etapa procesu, při němž pracuje jen lidská ruka," vysvětluje Felix, a přitom myje, solí a ochutnává kaviár.

Kaviár nechává několik okamžiků okapat na sítku, načež jej přemístí do vzduchotěsných nádobek. Ty prodává společnost Tropenhaus Frutingen, jejímž hlavní akcionářem je Coop, jednička švýcarského velkoobchodu.

"Dnes máme asi 35 000 jeseterů a s novými nádržemi jich budeme mít 60 000, z nichž budou tři tuny kaviáru proti letošním 500 až 800 kilogramů," vysvětluje Andreas Schmid, zodpovědný za marketing a prodej.

Jak to všechno začalo

Neobvyklý příběh švýcarského jesetera začal v okamžiku, když se razil alpský tunel Lötschberg v centrální části Švýcarska. Inženýři zjistili, že jim do tunelu teče voda teplá 18 stupňů Celsia rychlostí 70 litrů za vteřinu. Tak teplou vodu nemohli odvést do nedaleké řeky, protože by v ní zahubili pstruhy.

Hlavní inženýr tunelu Peter Hufschmied, který má za manželku Rusku, měl tehdy nápad začít tu s chovem sibiřských jeseterů. Chov je velmi výnosný, neboť vajíčka jesetera představují téměř deset procent váhy těchto ryb, jejichž chov není náročný.

Sibiřští jeseteři, kteří měří v průměru téměř metr a mohou vážit až 200 kilogramů, byli v minulosti lovením téměř vyhubeni. V 70. letech ale byli znovu rozšířeni do evropských chovů. Do Frutingenu přišli první malí jeseteři v roce 2005 z Francie a Maďarska.

"V Evropě jsou další chovy jeseterů, ale my jsme ve Švýcarsku první a jediní," říká Schmid. Zdůrazňuje, že produkce má ve Švýcarsku ekologický charakter, protože se přivádí přírodní voda z Alp a nepoužívají se preventivní antibiotika ani konzervační látky, pouze sůl, a to švýcarská.

Samice chované v zajetí vyprodukují první vajíčka ve věku šesti let. První švýcarský kaviár tak Tropenhaus Frutingen vyrobil loni. Bylo to téměř 200 kilogramů, které se prodávaly asi za 3000 švýcarských franků (asi 65 500 Kč) kilogram.

ČTĚTE DÁLE:

Loni měla firma zákazníky především ve Švýcarsku. "Letos budeme prodávat i do Spojených států, do Německa a do Asie," uvádí Schmid.

Export produktů z jesetera ale není tak jednoduchý, protože se řídí pravidly Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES). Organizace sídlí v Ženevě a chrání ohrožené druhy živočichů a rostlin před hrozbou vyhubení v přírodě z důvodu nadměrného využívání pro komerční účely.

Na export kaviáru z divoce žijících jeseterů vyhlásila CITES nejednou roční moratorium, poněvadž se země u Kaspického moře nedohodly na kvótách. Tak je tomu i nyní. "Jeseteru nehrozí vyhubení, ale mohl by jím být ohrožen, kdyby tu nebyla přísná kontrola," uvedl šéf týmu vědeckých služeb v CITES David Morgan.

Chov podle něho snižuje tlak na divoce žijící druhy. Obává se však, aby tyto volně žijící druhy neutrpěly tím, že jednotlivé země už nebudou mít důvod udržovat vodní zdroje čisté.

Autoři: ,
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.