Lidovky.cz

Cukráři v Damašku riskují kvůli sladkostem život

Jídlo

  7:00
DAMAŠEK - Abú Ijád ví, že riskuje život, ale přesto se vydává každý pátek do své dílny v Muadamíji u Damašku, aby upekl další várku keksů. Sýrie je rájem gurmánů a sušenky barázik s pistáciovými oříšky a sezamem tam mají dobré jméno.
Arabské cukrovinky (ilustrační foto)

Arabské cukrovinky (ilustrační foto) foto: Shutterstock

Abú Ijád vlastní lahůdkářství v bohaté damašské čtvrti Mazza. Každá výprava může být jeho poslední, abú Ijád riskuje únos i smrt, napsala agentura AFP. Muadamíja leží na jihovýchodním okraji Damašku. Armáda ji pravidelně bombarduje, vojáci a povstalci tam mezi sebou vedou nelítostný boj.

PSALI JSME:

Obyvatelé Damašku milují sladkosti, ale výrobny lahůdek jsou povětšinou mimo město, takže mnohé se teď ocitly uprostřed bojiště. Ceny všeho neúprosně rostou a rodiny musejí nejdříve zajistit základní potraviny a také topivo. Na čokoládu může dojít až pak.

Arabské sladkosti jsou nepřekonatelně dobré. Zkuste třeba baklavu (vpravo).

Kilogram čokolády za tisíc korun

Nejdražší a nejznámější cukrárnou je v Damašku podnik Ghráví. I tady už ale museli zúžit nabídku a někdy i pozměnit recepturu - do marcipánových bonbonů mlúkí teď místo meruněk dávají pomeranče. Podnik byl nucen uzavřít svou výrobnu sladkostí v Hammúríji a veškerý sortiment se nyní vyrábí v malé dílně v Damašku. "Stále máme co nabízet. Zákazníků je méně, ale bez pamlsků by Damašek nebyl Damaškem," říká jeden ze zaměstnanců.

Čokoláda

Ceny dosáhly nevídané výše. Kilogram hořké čokolády se prodává za 3800 syrských liber (asi 1000 korun). To je nad možnosti většiny občanů, jejichž kupní sílu loňská pětašedesátiprocentní inflace snížila o třetinu.

Chladivý nápoj

Lahůdkářství Semiramis v obchodní čtvrti Šaalan je proslulé arabskými dobrotami. Teď v něm zejí regály prázdnotou, protože pekárna na předměstí je už pět dní zavřená. Došla mouka a není na čem péct, vysvětluje zaměstnanec. "Jestli se nám podaří sehnat ingredience, začneme znovu za deset dní," doufá.

Damašek se svými sladkostmi proslavil dávno. Křižáci tam objevili chladivý nápoj šarab, z něhož pochází francouzský název sorbet. Tisíce dobrot rozplývajících se na patře je popsáno v pohádkách Tisíce a jedné noci.

Drahé suroviny

Abú Saláh má krámek v centru města, ale obchody nejdou. "Od začátku povstání jsme výrobu snížili o 90 procent. Většinu koláčů jsem prodával do ciziny, a to teď nejde," říká. V lidové čtvrti Mardža má starosti mnoho pekáren, i když prodávají barázik. Majitel jedné z nich Muataz Barúdí si stěžuje hlavně na vysoké ceny surovin, jako je sezamové semínko nebo olej.

Lisování olivového oleje (ilustrační foto).

Podobně jako lahůdkářstvím se vede celému městu - chybí mu nálada. Šíří se chudoba, protože vlivem uzávěry podniků ubývá práce, je stále temnější, protože dodávky elektřiny jsou často přerušovány, je zde zima, protože se nedostává topného oleje.

Krejčí Hišám už nekupuje ovoce ani sladké dobroty. Musí se zaměřit na to základní. "Trávím čas sháněním oleje, plynových bomb, rýže a cukru," říká trpce. A úřady občany nijak nešetří. V pátek oznámily zdražení topného oleje o 40 procent, takže teď se bude za litr platit 35 syrských liber (asi deset korun). V době, kdy v Sýrii vládne mrazivé počasí, je to špatná zpráva. Na černém trhu přitom cena může vyšplhat až na 115 liber.

Autoři: ,
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.