Původně se zvažovalo označení plné pivo pro všechny „jedenáctky“ a „dvanáctky. Ministerstvo chce finální znění vyhlášky zveřejnit na začátku února.
Svrchně a spodně kvašená piva se liší výrobními postupy - například teplotou, při které vznikají, nebo použitými kvasinkami. Označení ležák vzniklo podle procesu výroby, kdy pivo po kvašení měsíc a déle leží.
Nejdéle sloužící sládek v Česku: Vařit jen jedno pivo U Fleků mi nikdy nevadilo |
„Ležák ovládl přes 70 procent produkce a piva typu pils a lager dominují. Je to pivní styl, který je naprosto svébytný, a můžeme na něj být hrdí,“ uvedl Šuráň. Podle něj současné znění vyhlášky degraduje pivní styl na označení původní stupňovitosti. „Český ležák zůstane, nikdo nám ho nevezme, akorát se ležákem budou označovat ležáky,“ dodal prezident svazu. Označování stupňovitosti by mělo být dobrovolné.
„Finální dohoda zatím vypadá na kompromis,“ uvedl Šuráň. U spodně kvašených typů tak bude označování piva podle stupňovitosti na nealkoholická, stolní, ležáky a silná piva. Dosud se místo označení silných piv používalo slovo speciál.
Co je ležák?
U svrchně kvašených budou místo ležáků právě piva plná. Stále se tak podle prezidenta svazu nevyřeší některé nelogičnosti. Například pšeničná spodně kvašená piva, pokud půjde o 11° či 12°, se stejně označí za ležák.
„K vyhlášce o požadavcích na nápoje, kvasný ocet a droždí v současné době probíhá vypořádávání všech připomínek, tj. nejen k oblasti piva, které vzešly z vnějšího připomínkového řízení,“ uvedlo ministerstvo. Podle něj by měly být všechny připomínky zapracovány do konce ledna, na začátku února pak úřad změny oficiálně představí.
V Česku se v posledních letech objevilo velké množství minipivovarů, které se cítí současnou vyhláškou svázané. Aktuálně jich je podle Šuráně 302. Vyrábí netypická piva, se kterými současná legislativa nepočítá.
