PIVNÍ SOMELIÉR: Zkvalitňování pivní kultury v Čechách? Logický důsledek ‚převínění‘

Pivo bylo od nepaměti považováno za nápoj chudých, vojáků, portýrů a před přijetím zákona o čistotě piva v roce 1516 se v pivu dalo najít, myslím si, všelicos. Už ve středověku vařilo v Čechách mnoho pivovarů, prakticky v každém městě. V té době bylo zcela běžné, že pivo pily i děti, což je dnes absolutně nepředstavitelné. Avšak důvod byl prostý. Na rozdíl od vody pivo logicky procházelo varem, a proto se méně předpokládala nejrůznější onemocnění. Osobně si myslím, že i když se o tom oficiálně nepíše, lehký obsah alkoholu udělal své a děti lépe spaly.

Příjemné je to, že doba pokročila a parametry vaření a pivní styly se sjednotily, čímž pivní kultura nabírá na síle a důležitosti. I když, jak je zvykem ve světě a již pomalu i u nás, jednou za čas „vytáhne“ některý pivovar hitovku ve formě speciálu nebo pivo se zajímavou příchutí. Pivo ve formě, kterou známe dnes, si u nás získává na váženosti především v posledních letech, a to díky otevření většího množství pivovarů, pivních speciálních restaurací, v nichž se dbá především na kvalitu, různorodost, sortiment a na kulturu podávání. Základem každé dobré pivní speciálky je teplota zlatavého moku. Proto ve většině případů najdeme sudy uložené v chladicím boxu, lahvová piva pak v pivní lednici.

Zážitky spojené s pivem jsou i v dnešní době něco, co kulturu pití piva hodně posunuje kupředu. Ještě nedávno si nikdo neuměl představit pivní degustaci s odborně vyškoleným personálem. Pivní degustace je velkým fenoménem posledních let i z toho důvodu, že do Čech nezadržitelně proudí pivní styly ze zahraničí a i sami sládci, restauratéři a provozovatelé gastrozařízení se svým hostům snaží nabídnout pestrý a zajímavý program. Vidím v tom v první řadě návrat ke kořenům, za druhé pak soudím, že jsou konzumenti ve fázi tzv. převínění a chtějí ochutnat a vyzkoušet něco jiného a nového. Rozdíl mezi pivní a vinnou degustací je ale jen v maličkosti – vinaři degustovaný vzorek plivou, pivaři jej poctivě polknou.

Z pohledu pivní kultury také záleží na tom, v čem svůj oblíbený mok konzumujeme. I když si myslím, že je v tomto ohledu obecně stále co zlepšovat, oceňuji stále se rozrůstající sortiment specializovaného pivního skla. Neříkejte, že není hezké, když vstoupíte do restaurace a vidíte na baru vyskládané vedle sklenic vinných i ty speciální na piva v různých tvarech a velikostech. Je příjemné vidět personál, který vám k objednanému pivu v hezké sklenici přinese i pivní tácek, který mezitím neodnesl nějaký sběratel z barového pultu. I to je jedna z vášní, která k pivu neodmyslitelně patří. Nedávno jsem ale dostal radu od majitele jednoho malého pivovaru, jemuž s vášní pro sběr, sběratele a mizení tácků došla trpělivost a všechny provrtal.

Lokální piva, která si dáte na stojáka. Jak vypadá nová generace českých hospod?

Dalším aspektem, který přispěje k vaší spokojenosti a dobrému pocitu, je určitě i znalost a proškolenost personálu. Když dostanete k pivu i pár informací a fundovaných doporučení, co z menu si k vybranému moku vybrat, podnik určitě rádi navštívíte znovu a doporučíte jej svým známým.

Věřím, že každý majitel a provozovatel nejen specializovaných pivních podniků bude děkovat za každého hosta, konzumenta a někdy i sběratele suvenýrů. Jen na vás klientech záleží, jakou cestou bude pivní kultura v Česku směřovat, kam se bude rozvíjet se a zda je nabídka, která je vám předkládána, dostačující.