„Nyní jsme ve fázi experimentu. Uvidíme, jak se to podaří,“ svěřil se chovatel a majitel rodinné farmy. Dodal, že jasno bude mít v nejbližších týdnech. „Chceme šunku vyrábět starým klasickým způsobem. Tedy bez přidaných éček, emulgátorů a hlavně rychlosoli,“ uvedl Wieder. Dodal, že právě rychlosůl je největší problém. „Musíme najít nějakou její zdravou náhražku,“ řekl.
Čínskému chovateli utekl pštros. Na dálnici chtěl ‚závodit‘ s auty |
V současné době farmář na trh dodává kromě vyzrálého pštrosího masa a vajec i pštrosí paštiku, škvarky, klobásy a párky. „Vše svou kvalitou a složením odpovídá bioproduktům. Pštrosy chováme ve velkém výběhu, jsou na trávě a do výrobků nepřidáváme žádné náhražky či právě onu rychlosůl,“ doplnil Wieder.
Farmu před 21 lety založil jeho otec. Začínal se třemi kusy pštrosa afrického. Ten je největším pštrosem. Před sedmi lety se chovatelé zaměřili na chov menšího nandu pampového. „Maso z něj je chutnější a není tak tuhé,“ tvrdí. Dnes chovají pět desítek velkých opeřenců a do budoucna chtějí stav až ztrojnásobit.
Dietní pštrosí maso jde čím dál víc na odbyt
Maso a další produkty dodávají do patnácti obchodů na Opavsku a Ostravsku. K sehnání jsou výrobky z Hněvošic i v Praze. Wieder chce v příštích letech vytvořit na farmě a jejím okolí gastronomické, relaxační a poznávací centrum. „Chceme zde vybudovat i malou restauraci a vlastní výrobnu. Lidem pak budeme nabízet i prohlídky farmy a samotné výroby. Navíc jsme v sousedství přírodní rezervace Hněvošický háj. Hned vedle ní budeme mít piknikovou louku. Návštěvníci se budou moci procházet v přírodě, podívat se na pštrosy a pak si dát něco dobrého,“ plánuje chovatel.
V Německu se daří jihoamerickým nanduům. Žije jich tam volně 123 |
Budoucnost vidí ve světlých barvách. „Začali jsme před 21 lety. Byly to těžké časy. V poslední době je ale na vzrůstu poptávka po zdravé výživě. Pštrosí maso jde nyní hodně na odbyt,“ řekl. Hlavním pozitivem podle něj je, že maso ze pštrosů obsahuje minimum tuku a cholesterolu. „Je to dietní maso,“ uvedl.
Velký zájem mezi lidmi je i o pštrosí vejce, která tito ptáci snášejí jen čtyři měsíce v roce. Samice každý druhý den snese jedno vejce. V případě nandu pampových váží až 700 gramů, což odpovídá přibližně třinácti vejcím slepičím. „Třetinu vajec používáme pro líhnutí další generace ptáků. Dvě třetiny prodáváme,“ dodal.
