Lidovky.cz

Frgály, voňavé bylinky a věhlasná kyselica. Co ochutnat v Beskydech?

Jídlo

  6:21
Palčivé, neúprosné, divoké... I tak popisují znalci naše nejvýchodnější hory - Beskydy. Jejich příroda je ale obdobně přímočaře krásná, podmanivá a hlavně místy ještě panenská. Všechny tyto vlastnosti se promítají do místní gastronomie.

Tradiční kyselica foto: Smart Press/Regionální kuchařka - Všechny chutě Čech, Moravy a Slezka

Vydatné, silné, zemité a využívající místní zdroje. Podobně, jako lokální klenot - Radhošťská Hořká vyrobená podle tajné receptury ze směsice beskydských bylin. Pokud se tedy do Beskyd v létě vydáte, neberte v potaz unifikovanou nabídku italských těstovin, amerických brambor nebo čínských polévek. Ty skutečné místní speciality stojí za trochu hledání.

Zkuste makové klasiky. Makovec nebo lokše s mákem.

Beskydy jsou drsné hory. I když nejsou v České republice zdaleka nejvyšší, život v nich byl a je neméně tvrdý. Díky tomu si uchovaly svou autentičnost a silnou atmosféru. Podobný charakter jako beskydská příroda má i místní gastronomie. Ta je ovlivněná i sousední slovenskou kuchyní a využívá z velké části suroviny, které jsou pro tuto oblast typické.

Kysané zelí

Co by tedy žádnému gurmánovi a milovníku dobrého jídla a pití nemělo při návštěvě Beskyd a Valašska uniknout? Jednou ze zdejších typických surovin je zelí, zvláště pak to kysané.

Pro obyvatele hor znamenalo zelí nejen levnou surovinu, ale také neocenitelný zdroj vitamínů a minerálů. Proto nemůže chybět ani v nejoblíbenější polévce tohoto regionu valašské kyselici. Ke kysanému zelí se přidají nakrájené brambory, klobása a zjemní se smetanou. Dopřát si ji můžete jako vydatnou svačinu nebo lehčí oběd.

Kysané zelí - ilustrační foto

Pokud už jsme zmínili brambory, chutnou místní specialitou je kontrabáš. Jde o zapečený nákyp z brambor, pohanky, uzeného bůčku s česnekem a cibulí. Stryky jsou pro změnu placky z bramborového těsta pečené na sucho na takzvané „blaše“, což je rozpálená plotna bez oleje. Servírována je nejčastěji se škvarky, špekem nebo přelitá smetanou.

Pokud dáváte přednost sladkým svačinám, pak je nutností ochutnat valašské frgály nebo štramberské uši. První jmenované jsou obří koláče z tenkého kynutého těsta s tvarohem, mákem, povidly či hruškami. Štramberské uši jsou perníkovou pochoutku, která je spojena s pověstí o Tatarech, kteří údajně při svých středověkých nájezdech uřezávali svým nepřátelům právě uši.

Každé dobré jídlo je třeba zapít nebo naopak si přichystat žaludek na delikatesy, které do něj přijdou. Pivaři zde mají na výběr poměrně širokou nabídku místních pivovarů, takže ti, co dávají přednost pivním specialitám, si přijdou určitě na své.

Valašské frgály

Nejznámější koláč valašské kuchyně ale není borůvkový, nýbrž makový, tvarohový, povidlový či hruškový, mající průměr asi 30 centimetrů, vyrobený z kynutého těsta a posypaný drobenkou -frgál. Pečení frgálů má na Valašsku dlouholetou tradici, údajně více než dvě staletí. Původně šlo o označení nepodařeného pečiva. Asi nejzajímavější frgálová náplň je hrušková. Připravuje se ze sušených hrušek, které se uvaří ve vodě s „vánočním“ kořením, jako je skořice či badyán, poté scedí a umelou na mlýnku.

Soutěž o nejlepší valašský frgál (ilustrační foto)

Dalším nezaměnitelným pokrmem podhůří Beskyd je kyselica - hustá polévka, jejímž základem je kysané zelí, smetana, mouka, většinou s přidanou klobáskou či bramborem, ochucená česnekem a majoránkou. Jak už to u podobných jídel bývá, neexistuje na ni jediný, ten zaručeně pravý recept, v každé chalupě se vařila trochu jinak. Když byla spíž vymetená, musela se polévka trochu ošidit - místo smetany se například dalo mléko. Vdobě hojnosti se naopak vylepšila vejcem či kouskem uzeného.

Kouzlo bylinek a ovoce

A které nápoje jsou pro Beskydy a Valašsko typické? Především ovocné destiláty a likéry z místních bylinek. Jejich tradičním místním producentem je destilérka Fleret z Frenštátu pod Radhoštěm. Její základy byly položeny už v roce 1850, kdy vznikla malá továrna na výrobu likérů. Jako jeden z prvních produktů byl představen bylinný zdravotní likér. Jeho oficiální název byl tehdy Frenštátská Zdravotní Hořká, avšak nikdo ho nenazýval jinak, než Radhošťská Hořká.

Receptura Hořké, které jsou přisuzovány i blahodárné účinky na žaludeční a trávicí problémy, se nezměnila až do dnešní doby. Z paměti ji nevymazalo ani dlouhé období po roce 1948, kdy byla velkopalírna znárodněna a následně zavřena.

Poslední pamětník

Jen zázrakem se podařilo podnikatelům, kteří se provoz destilérky v roce 1993 rozhodli obnovit, najít posledního pamětníka - míchače. A díky tomu se povedlo znovu nastartovat výrobu ovocných destilátů, tradičních lihovin i bylinných likérů, které Frenštát proslavily po celé Evropě. V Hořké se potkává to nejlepší z celých Beskyd. Z místních lesů a lučin pochází byliny a koření, které tvoří společně s vodou z čistých beskydských bystřin základ její tajné receptury.

Pokud dáváte přednost ovocným destilátům, neměli byste minout místní slivovici či hruškovici. Jejich kvalita byla letos už po druhé oceněna bronzovou medailí na prestižní mezinárodní soutěži v San Francisku.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.