„Morava má jedny z nejúžasnějších vinic, které jsem kdy viděl. Je to nezapomenutelná zkušenost,“ popsal australský vihohradník Mike Mazey, který před deseti lety přišel ze své rodné země podělit se o zkušenosti se zpracováním vinné révy. Dnes žije v Brně, učí místní producenty vína řemeslu a zasedá v porotách vinařských soutěží.
Příkladem úspěšně se rozvíjejícího města, které stejně jako několik dalších jihomoravských obcí vystavěly svůj úspěch na vínu a vinohradech, jsou podle newyorského listu Valtice. Zatímco během komunistické éry byla výroba vína znárodněna, kvantita zastínila kvalitu a po staletí předávané umění vinařského řemesla téměř zmizelo, s privatizací se začaly chuť a jiskra vracet.
Velká vinařská družstva se rozpadla na menší podniky, které se dostaly do rukou zapálených vinohradníků. Na Moravu se postupně rozšířily moderní prostředky a postupy, které byly na Západě běžné - nádrže z nerezové oceli nebo teplotně kontrolovaná fermentace.
Nejvíce boduje Veltlínské zelené
„Od doby, co jsem přijel, jsem u českých vinařů zaznamenal velký posun kupředu. Jsou ochotni učinit hodně velké oběti co do množství vína, aby získali vyšší kvalitu,“ řekl Mazey. Americký list poznamenal, že se to projevuje například v mezinárodních soutěžích. Veltlínské zelené z Valtic vyhrálo v roce 2010 dvě zlaté medaile na soutěži v San Francisku, a prosazují se i další odrůdy.
Mezi zahraničními konzumenty však zůstávají česká vína spíše neznámá. Jedním z důvodů je podle listu fakt, že většina tuzemské produkce se prodá v Česku, kde tvoří domácí vína asi 40 procent celkového prodeje vín. Vyváží se jen zlomek, většinou na sousední Slovensko.
„Je pro nás ekonomicky výhodnější prodávat tady než v zahraničí,“ sdělil listu jeden z důvodů valtický vinař David Šťastný. Podle expertů jako je Mazey je ale výrazný nárůst exportu moravských vín jen otázkou času. Zatím se však zdá, že místní vinaři jsou rádi, když lidé jezdí ochutnávat a popíjet víno přímo k nim.
