Budoucí akademik, který byl autorem více než 400 vědeckých prací a desítky monografií, strávil podle svých životopisců ve školních lavicích pouhé čtyři roky a univerzitu absolvoval za tři měsíce. Fyzice se podle svých slov začal věnovat víceméně náhodou.
Nobelovu cenu za fyziku obdržel v roce 2003 za zásadní objevy v oblasti kvantové fyziky, blíže objasňující chování hmoty při extrémně nízkých teplotách. Šlo o objevy týkající se supravodivosti a supratekutosti materiálů.
Ginzburg zformuloval teorii supravodivých slitin. Byl známý i pracemi o vzniku kosmického záření, teorii neutronových hvězd a o kosmologii, které významně přispěly k počátkům rozvoje radioastronomie.