S přestavbou politického systému i celé sovětské společnosti začal po svém nástupu do čela sovětských komunistů v roce 1985. První a současně poslední prezident SSSR (1990 a 1991) ale časem pocítil na vlastní kůži pravdivost přísloví o tom, že doma není nikdo prorokem. Pro mnoho lidí více než návrat vytoužené svobody znamenaly jeho reformy zdražování i ztrátu dlouholetých jistot a mnoho Rusů mu nemůže dodnes zapomenout rozpad Sovětského svazu.
V roce 1987 přijel Gorbačov do Prahy. Jeho návštěva ale tehdy ještě nesplnila očekávání části obyvatel - nevyslovil se k roku 1968, jak mnozí očekávali. Po setkání s americkým prezidentem Ronaldem Reaganem v roce 1986 v Reykjavíku přijel sovětský politik o rok později na návštěvu USA, kde byla podepsána Smlouva o likvidaci raket středního a kratšího doletu.
Medveděv ho odměnil řádem
Koncem roku 1989 pak na Maltě spolu s americkým prezidentem Georgem Bushem oznámili konec studené války. Gorbačovovy zásluhy byly v roce 1990 oceněny Nobelovou cenou míru. O devět let později převzal z rukou Václava Havla Řád bílého lva.
Gorbačova dnes v Kremlu přijal prezident Dmitrij Medveděv a vyznamenal ho nejvyšším ruským státním vyznamenáním, řádem svatého apoštola Ondřeje Prvozvaného. Oslavenci řekl, že v jeho osobě vzdává úctu nejen jemu osobně "za enormní práci", ale i bývalému Sovětskému svazu. "Je to adekvátní ocenění vaší práce a symbol úcty ke státu, v jehož čele jste stál," řekl prezident.
