Zemřel bývalý ministr zdravotnictví Bohumil Fišer

Datum a místo narození: 22. října 1943, Brno
Vzdělání: absolvent všeobecného lékařství na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně (1966), docent (1989), profesor (1995)
Odborná kariéra: po škole krátce pracoval na chirurgii, téměř celý profesní život se ale věnoval výzkumu srdce a krevního oběhu ve Fyziologického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, v letech 1995-2000 a poté po roce 2002 ústav vedl Působení v politice: v letech 1966-1971 byl členem KSČ, v roce 1993 vstoupil do ČSSD; byl zakládajícím členem jihomoravské zdravotní komise strany, působil také ve zdravotní komisi ČSSD; od února 2000 do července 2002 byl ministrem zdravotnictví; v roce 2004 neúspěšně kandidoval do Evropského parlamentu Rodina: byl ženatý, měl jednu dceru Ostatní: - Byl uznávaným odborníkem na problematiku srdce a krevního oběhu, autor či spoluautor několika stovek odborných článků, přednášel také v zahraničí.

V minulosti byl Fišer některými představiteli lékařů označován za nejlepšího polistopadového ministra zdravotnictví, hovořil tak o něm třeba někdejší šéf lékařské komory, exministr zdravotnictví a dnešní středočeský hejtman David Rath.

Už krátce po příchodu na ministerstvo slíbil Fišer zvýšení platů v resortu, odbory si splnění slibu byly odhodlány vynutit i stávkou. Za Fišerova působení se tarifní platy v nemocnicích nakonec zvýšily třikrát (v říjnu 2000 o deset procent, v lednu 2001 o 16 procent a v březnu 2002 o 18 procent). Zvyšováním platů se však dostala řada zdravotnických zařízení do ekonomických potíží.

Fišer jako ministr odmítal zvyšování spoluúčasti pacientů na úhradě zdravotní péče a český systém zdravotnictví označil za jeden z nejlepších na světě.

Jako ministr zasáhl Fišer také do dosud neuzavřeného sporu s firmou Diag Human. Jeho náměstek Michal Pohanka (pozdější poslanec za ČSSD, který v lednu 2007 podpořil v hlasování o důvěře druhou Topolánkovu vládu) v srpnu 2000 napsal dopis s nabídkou smíru, který později rozhodci označili za přiznání viny a v roce 2002 nařídili státu, aby firmě vyplatil téměř 327 milionů korun. V roce 2001 navíc vláda rozhodla stáhnout žaloby snažící se zvrátit nepříznivý průběh sporu a zkusit se dohodnout na smíru a zavázala se k mlčenlivosti. "Spor se zdál být prohraný a právníci nedokázali nic jiného než ho prodlužovat. Tím rostly úroky. Jediná snaha byla, aby stát platil méně," řekl k tomu v roce 2004 Fišer.