Zemřel textař Vrba, autor Jasné zprávy

Příčinou jeho úmrtí byla mozková příhoda, řekl Zdeněk Brouček z vydavatelství Supraphon s odkazem na manželku zemřelého.

Podle statistik napsal Pavel Vrba přes 2000 písňových textů; sám prý nikdy ani nespočítal, s kolika interprety vlastně spolupracoval. Před oslavou svých sedmdesátin označil za svůj největší úspěch, že po více než 40 letech strávených ve světě české popmusic zůstal sám sebou.

Na dráhu profesionálního textaře ve svobodném povolání se Vrba vydal už v polovině 60. let minulého století, kdy opustil původní zaměstnání konstruktéra ve výzkumném ústavu. Jednou z jeho prvních písní vydaných na desce byl hit tehdy začínající Heleny Vondráčkové nazvaný Mám ráda cestu lesní.

"Šel jsem absolutně napříč scénou. Zpěváci se rodili a odcházeli, ale já jsem zůstával. De facto můžu říct, že tady neexistuje nikdo, kdo v české populární hudbě jakkoli zasvítil, že bych s ním někdy něco neudělal," řekl tehdy ČTK.

Pro Petru Janů napsal hit Říkej mi..

Pro Karla Gotta napsal text k známé melodii Love Hurts od skupiny Nazareth

Vrbovy texty se vyznačují zpěvnými a zapamatovatelnými slogany, uměl ale také doplnit jak zdánlivě prosté, tak komplikovanější melodie neotřelými rýmy. Za více než 40 let, které uplynuly od doby, kdy se na gramofonové desce objevila první jím otextovaná skladba, Vrba napsal přes 2000 textů, jen na gramodeskách jich vyšlo přes 1300. "Rád prohrávám a ještě radši vyhrávám," říkal známý autor. Jako textař zastával názor, že nejlepší je, když text vzniká na hotovou hudbu.

Vrba opatřil slovy i několik českých muzikálů, například Dospěláci můžou všecko (1969), Cikáni jdou do nebe (1986) či 451° Fahrenheita - Zapalovač (1992). Podílel se také na divadelních inscenacích Slaměný klobouk, Můj hříšný muž, Zahraj to znovu, Same či Povečeříme v posteli. Ve Vrbou přebásněném britském muzikálu Líp se loučí v neděli se před časem zaskvěla Marta Kubišová, jež za něj získala v roce 2002 cenu Thálie.

Vrba však nebyl jen tvůrcem písňových textů. Už v roce 1976 uvedla pražská poetická vinárna Viola jeho veršovanou poému Můj Ahasver. Na téže scéně se objevila i další pod názvem Mizející Praha (1986). Poetickými texty doprovodil několik fotografických publikací, v roce 1996 mu vyšla kniha Yvetta Simonová a její osudoví muži, o dva roky později vydal vzpomínkovou prózu ... A prošlo tu 60 + 6 Andělů.