Při pohledu z vnějšku se to může jevit jako záhada. Berlusconi čelí hned několika soudním procesům a jeho výstupy bývají někdy na samé hranici dobrého vychování; přesto se předseda vlády těší sice klesající, ale stále poměrně slušné oblibě. "Nejsem světec, to všichni chápete," prohlásil premiér před časem. A zdá se, že velká část obyvatel mu je skutečně ochotna odpustit i to, co by politikovi v jiné zemi spolehlivě zlomilo vaz. Čím si čerstvý pětasedmdesátník dokázal občany podmanit? Populární vysvětlení zní, že tento sebevědomý selfmademan se slabostí pro pohledné mladé dívky ztělesňuje vlastnosti, jež imponují většině Italů.
Silvio Berlusconi
"Podobá se nám, je jedním z nás," napsal o premiérovi italský publicista Beppe Severgnini. A sám Berlusconi to zřejmě vidí podobně: "Italové mě mají rádi takového, jaký jsem." Vysvětlovat premiérovu popularitu pouhým kouzlem osobnosti ale nestačí.
Berlusconi především vlastní mediální impérium, skrz něž může účinně ovlivňovat veřejné mínění. A do karet mu hrají i poměry na italské politické scéně, kde je opozice rozdělena do několika znesvářených politických subjektů a není schopna postavit proti premiérovi společného vyzyvatele.
Bunga bungaZa Berlusconiho Ruby se rodina stydí Fotky z Berlusconiho bunga bunga se poprvé objevily na webu    Karima Mahrúgová alias Ruby |
V posledních měsících však předseda vlády čelí intenzivnímu tlaku levicové opozice. Její představitelé poukazují nejenom na údajně zhoubné důsledky Berlusconiho vládnutí, ale i na premiérovy problémy se zákonem. Politik totiž figuruje jako obviněný hned v několika procesech. Některé se týkají jeho podnikatelské činnosti, v jednom případě je obviněn ze sexu s nezletilou a z pokusu zneužít svého postavení v její prospěch. Berlusconi nicméně všechna obvinění odmítá a tvrdí, že jde o spiknutí italských soudců a prokurátorů, jež neváhal přirovnat k příslušníkům afghánského militantního hnutí Taliban.
Mediální magnátPeníze a s nimi související moc získal Berlusconi z podnikání ve stavebnictví, které rozjel počátkem 60. letech minulého století. V roce 1978 založil holdingovou společnost Fininvest a těžiště jeho zájmu se přesunulo směrem k médiím. V roce 1980 stál u zrodu první celostátní komerční televize Canale 5, a do svého konlgomerátu postupně přidával další televizní stanice a vydavatelství. Kromě médií Berlusconi provozuje také pojišťovací a bankovní firmy a v roce 1986 se dokonce stal majitelem fotbalového klubu AC Milán. |
V první polovině 90. let přesedlal Berlusconi z podnikání na politiku. I v ní ho čekala přímo raketová kariéra. Se svou stranou Vzhůru, Itálie (FI) uspěl ve volbách v roce 1994 a stal se premiérem. Funkci předsedy vlády si ale napoprvé dlouho neužil, po sedmi měsících podal demisi, protože z jeho koalice vystoupila Liga severu.
'Nejsem světec'
Své druhé volby Berlusconi vyhrál v roce 2001 s koalicí Dům svobody. V dubnu 2005 sice musel vládu rozpustit, ale vzápětí sestavil kabinet nový. V jeho čele stál až do voleb o rok později, v nichž voliči Berlusconiho stranu poslali do opozice. Ale Berlusconi nesložil zbraně a na jaře 2008 se po vyhraných volbách vrátil zpět do čela vlády, kde je dosud.
Silvio Berlusconi se narodil 29. září 1936 v Miláně, kde také vystudoval práva. V současnosti je s majetkem ve výši 9,4 miliardy dolarů třetím nejbohatším Italem. V roce 1965 se oženil s Carlou Dall'Ogliovou, s níž má dvě děti - Marinu (1966) a Piersilvia (1968). Druhou politikovou manželkou se v roce 1990 stala Veronika Lariová. V té době již měli tři děti - Barbaru (1984), Eleonoru (1986) a Luigiho (1988).
