František Škroup se narodil 3. 6. 1801 v Osicích ve východních Čechách. Pocházel z kantorské muzikantské rodiny a základy hudebního vzdělání mu poskytl jeho otec skladatel a učitel Dominik Škroup. Studia na gymnáziu v Hradci Králové měla také velký vliv na jeho umělecké dozrávání a životní postoje, protože Hradec byl v té době významným buditelským centrem.
Kde domov můj?Fr. Škroup - J.K.Tyl |
V Praze potom Škroup pokračoval ve studích filosofie a práv, která ovšem k vůli hudbě nedokončil. Spolu s přáteli uváděl ve Stavovském divadle česká ochotnická představení a české překlady cizích oper. Tady se také zrodila myšlenka vytvořit původní českou operu. Škroup ji zkomponoval na libreto básníka J. K. Chmelenského Dráteník a poprvé byla uvedena 2.února 1826 v Praze.
Po tomto úspěchu se Škroup začal plně věnovat hudbě. Roku 1827 se stal druhým a o 10 let později pak prvním kapelníkem Stavovského divadla. Dál komponoval opery (Oldřich a Božena, Libušin sňatek, Kolumbus) a drobné klavírní i orchestrální skladby. Napsal také řadu scénických hudeb k vlasteneckým hrám, mezi nimi i k Tylově Fidlovačce, kde 21. prosince 1834 poprvé zazněla z úst pěvce K. Strakatého píseň Kde domov můj. Tato píseň rychle zlidověla a stala se později národní a státní hymnou.
Kapelník německé opery v Nizozemí
Za dobu svého působení ve Stavovském divadle Škroup výrazně pozvedl úroveň orchestru a zasloužil se o realizaci mnoha kvalitních operních představení, jak osvědčených a divácky oblíbených kusů, tak i tehdy avantgardních novinek jako Verdiho a Wagnera. V Roce 1857 byl ale po neshodách s ředitelem divadla propuštěn. Nesl to těžce, a protože v Čechách už se mu odpovídající místo nepodařilo sehnat, přijal roku 1860 nabídku na místo kapelníka německé opery v Rotterdamu, kde zůstal až do konce života.
V Rotterdamu Škroup uváděl především opery Beethovena, Mozarta a Wagnera. Kromě představení v Rotterdamu hostoval soubor i v Utrechtu, Amsterodamu nebo Haagu. Angažmá v Rotterdamu bylo sezonní a na každou sezonu se musela uzavírat nová smlouva. Škroup proto usiloval o získání stálého místa koncertního dirigenta v Amsterodamu, které by mu zajistilo stálý příjem a postavení, ale to se mu nepodařilo.
Škroupovo skladatelské dílo zahrnuje přes 130 skladeb téměř všech žánrů - drobné klavírní skladby, písně, sbory, komorní a orchestrální skladby, scénickou hudbu k dramatům, a opery. Ačkoliv se Škroupův význam jako hudebního skladatele nemůže poměřovat v celosvětovém měřítku s jinými velikány české hudby, jeho píseň ze hry Fidlovačka jej zapsala navždy do českých dějin i učebnic.
Vzpomínková akce v Rotterdamu, zazní i česká hymna
Česká státní hymna Kde domov můj patří mezi státní symboly České republiky. Jakkoliv tedy původně vznikla jako divadelní šlágr, lze ji nyní používat jen "vhodným a důstojným způsobem". Zajímavé také je, že ač byla používána jako státní hymna od vzniku Čekoslovenské republiky v roce 1918, jako státní symbol byla ústavně zakotvena až vznikem České republiky v roce 1993.
Novou "oficiální" nahrávku státní hymny nastudoval v roce 2008 orchestr a sbor opery Národního divadla pod vedením Jiřího Bělohlávka.
František Škroup je pochován na protestantském hřbitově ve čtvrti Crooswijk v Rotterdamu. 7.února, v den výročí jeho úmrtí pořádá České centrum v Rotterdamu vzpomínkový akt, na kterém slavnou píseň "Kde domov můj" přednese sopranistka Karolína Janů. U příležitosti tohoto výročí byl také v neděli 5. února uspořádán v Rotterdamu koncert, na kterém Kvarteto Martinů předneslo skladby Františka Škroupa a Bohuslava Martinů.
