Lidovky.cz

Do dražby jde Titova postel a další věci z vily Lapad

Lidé

  18:00
BĚLEHRAD - Více než sto předmětů z vily Lapad na dubrovnickém pobřeží, která bývala jednou z rezidencí jugoslávského komunistického vůdce Josipa Broze Tita, dostane nové majitele za velmi přijatelné ceny. Vyvolávací cena všech věcí je z rozhodnutí místních úřadů dohromady jen 30 tisíc eur (zhruba 757 tisíc korun).

Josip Broz Tito. foto: Archiv LN

Ze 115 předmětů, které se budou v Dubrovníku nabízet, je nejdražší piano Bernstein v hodnotě 3000 eur a malý intarzovaný stolek v hodnotě 2200 eur.

Vyvolávací cena jednoho z nejzajímavějších předmětů - postele, v níž Tito spal - je 500 eur. Dražit se budou také pohovky, stoly, postele, židle a skříně, z nichž některé pocházejí z 19. století.

Jedním z důvodů, proč jsou ceny tak nízké, je pravděpodobně skutečnost, že Tito vilu Lapad neměl nikdy moc rád a často tam ani nezajížděl, ale také skutečnost, že hodně předmětů je již poškozených.

Podle odborníků na starožitnosti jsou ceny "realistické" s ohledem na to, že lak na nábytku je poškozen a některé kusy byly napadeny škůdci. Tito, zakladatel socialistické Jugoslávie, který stál v jejím čele až do konce svého života v roce 1980, byl znám svou oblibou v luxusu. Měl v zemi několik vil, z nichž některé byly postaveny přímo pro něj a jiné zabral jejich předchozím majitelům.

Jeden z jeho oblíbených domů stojí na chorvatském ostrově Brioni, který používal jako letní rezidenci. Pořádal tam recepce pro světové státníky a organizoval sjezdy komunistické strany.

Vilu Lapad postavil v roce 1936 bohatý podnikatel z Dubrovníku Karlo Banac, kterému ji komunisté po druhé světové válce zabrali. Vila již byla letos vrácena dědicům podnikatele Banace, kteří nyní žijí v Kanadě.

I když Tito neměl nikdy tuto vilu v oblibě, pobývalo v ní mnoho činitelů předchozích chorvatských vlád, například bývalý prezident Stjepan Mesić nebo bývalý předseda parlamentu Vladimir Šeks. Mesić ve vile hostil mimo jiné amerického herce Johna Malkoviche nebo kazašského prezidenta Nursultana Nazarbajeva.

Autoři: ,
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.