Bývalý dlouholetý člen uměleckého soubotu Městských divadel pražských Ladislav Vymětal zemřel 22. května ve věku 79 let zemřel. Oznámila to mluvčí MDP Tereza Mrzenová. Poslední rozloučení se uskuteční 28. května od 14.30 hodin v Ústřední obřadní síni na Olšanech v Praze.
Ladislav Vymětal se narodil 19. srpna 1933 v Líšné u Přerova. Studoval na VŠMU v Bratislavě, v roce 1958 absolvoval v oboru režie na pražské DAMU; v posledních letech studia asistoval v Národním divadle. Inspirativní zkušeností pro něj byl stipendijní pobyt v Paříži u režiséra Jeana Vilara.
Vymětal začínal v roce 1958 v Divadle Vítězslava Nezvala v Karlových Varech, pak působil ve Východočeském divadle v Pardubicích. Zde mu režisér Ota Ornest nabídl v MDP pohostinsky režii Hugova textu Ruy Blas a pak v roce 1962 zcela rozdílný žánr - Wilderovu frašku Paní Dolly, dohazovačka. Tehdy začala nejvýznamnější éra jeho profesního života, během níž měl možnost spolupracovat s desítkami výborných herců. Výrazně na sebe upozornil jednou ze svých prvních režií, Dürrenmattovou hrou Fyzikové, jejichž sugestivní účinek ocenil při návštěvě i sám autor.
Režíroval Adamovou, Cupáka, Vosku i Rösnera
Městská divadla pražská připomínají na parte i další inscenace, v nichž se Ladislav Vymětal setkával s náročnými úkoly, které si vynucovaly širokou paletu výrazových prostředků a zároveň nabízely nezvyklé a neotřelé pohledy. Pro schopnost detailní práce s herci a přesné vystižení atmosféry se osvědčil při psychologických a umělecky náročnějších hrách. V jeho režiích dosahovali velkých výkonů například Jaroslava Adamová, Eduard Cupák, Irena Kačírková, Václav Voska, Dana Syslová, František Němec, Viktor Preiss, Václav Postránecký či Boris Rösner.
Z jeho inscenací stojí za připomínku Hofmannova hra Ve vší počestnosti, Hellmanové Lištičky, Genetovy Služky, Klímova Porota, Sartrovy Mouchy, Casonův Dům se sedmi balkóny, Radzinského Hovory se Sókratem, Gorinova komedie Zapomeňte na Hérostrata, dramatizace Páralových románů Mladý muž a bílá velryba i Generální zázrak, Hellerova Hlava XXII. či Simonova tragikomedie Drobečky z perníku.
V letech 1983-1986 působil Ladislav Vymětal v činohře Národního divadla, aby se opět vrátil do MDP nastudováním proslulé hry Přelet nad kukaččím hnízdem. Po ní následoval například Skleněný zvěřinec či Soudný den. Po roce 1990, kdy se MDP dělila, nastudoval v Divadle Ká hru Milana Kundery Jakub a jeho pán, v ABC například Harolda a Maude, Jezinky a bezinky či Sestup Orfeův.
Posléze Vymětal hostoval například v Městském divadle v Mladé Boleslavi (Pohled z mostu, Harold a Maude, Pan Hamilkar). Jeho poslední režií byla v Divadle U Valšů Thomasova Past.
Své zkušenosti z divadelní praxe zúročil i jako oblíbený pedagog na divadelní fakultě AMU, který zásadně ovlivnil několik generací divadelníků. Za celoživotní práci převzal Senior Prix.