Lidovky.cz

Středozemě s hobity. Tolkien vrátil do literatury romantický příběh

Lidé

  7:00
PRAHA - Založil celý jeden literární žánr, ovlivnil a inspiroval mnoho lidí po celém světě. John Ronald Reuel Tolkien ve svých knihách Hobit, Pán prstenů a Silmarillion vymyslel tajuplnou Středozemi s podivuhodnými hobity, elfy, čaroději, skřety, trpaslíky a černými jezdci. V pondělí uplyne od jeho úmrtí 40 let.

Středozemě s hobity. Tolkien vrátil do literatury romantický příběh. foto: ČTK

Boj dobra proti zlu v knihách profesora staré angličtiny z Oxfordu okouzlil celé generace. V době, kdy lidé přestali věřit na velké příběhy, Tolkien s jedním přišel, přinesl cosi důvěrně známého a přitom zcela nového. Do světa vrátil ztracený romantismus.

Osudy obyvatel zvláštního světa se staly námětem uměleckých děl, knihy jsou analyzovány a stále se v nich nachází metafory, na jejich motivy vznikají básně a písničky, rodí se obrazy.

Milovník dýmek a literární otec hobitů

Prvními publikacemi vysokého šlachovitého muže a milovníka dýmek však bylo něco jiného: slovník střední angličtiny a kritické vydání středověké romance Sir Gawain a Zelený rytíř. Teprve potom přišli hobiti.

To bylo tak. Jednoho letního dne na počátku 30. let seděl Tolkien ve své pracovně, kouřil dýmku a listoval v testech svých studentů. Najednou naškrábal na list papíru slova: V díře v zemi žil hobit. "Prostě mě to jen tak napadlo," komentoval později.

A začal o něm přemýšlet. Přišel na to, že je to takový malý mužíček a začal o něm psát příběh. Postupně přidával další a další, až nakonec vytvořil zcela nový svět s vlastní historií, jazykem, písmem, postavami a legendami, nazvaný Středozemě. První putování hobita Bilba Pytlíka za pokladem nazvané Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky vyšlo v roce 1937 (česky poprvé 1979). S velkým ohlasem.

Přesto trvalo dalších 16 let, než se v roce 1953 objevil příběh o prstenu, který "vládne všem". Pán prstenů, ohromný a pomalu se rozvíjející příběh přímo před očima užaslých čtenářů. Okořeněný útržky ze starých písní, jež mají reálný historický základ. Ve Spojených státech a v západní Evropě se z něj záhy stal doslova kultovní text.

Jeden z nejvlivnějších autorů 20. století podle svého životopisce "nenáviděl kino a televizi a byl velice silně proti těmto vymoženostem 20. století".

"Divná jména, která jsem nedovedl vyslovit"

Povoláním lingvista a literární historik Tolkien se narodil 3. ledna 1892 v jihoafrickém Bloemfonteinu, dětství prožil v Sareholu poblíž Birminghamu: "Můj svět stojí na základech z pobytu v Sareholu. Všechno začalo při pohledu na velšské nápisy na nákladních vagonech. Divná jména, která jsem nedovedl vyslovit, mne vábila." Záhy si začal vymýšlet vlastní jazyky.

Láska k jazykům, krásným slovům a jejich zvuku jej dovedla až ke starým příběhům. Stal se odborníkem na severské ságy. Na Oxfordu vystudoval staroanglickou literaturu a jazyk.

Pokračování filmové série podle románu britského spisovatele J.R.R. Tolkiena je ohroženo.

Pán prstenů slavil úspěchy i na filmovém plátně v podobě trilogie Společenstvo Prstenu, Dvě věže a Návrat krále (2001-2003). Poslední z nich získal 11 Oscarů a jako jeden z mála filmů na světě vydělal přes miliardu dolarů.

Velký literát zemřel 2. září 1973 a zanechal za sebou řadu dalších knih a povídek. Osudy obyvatel Středozemě Tolkien vylíčil i v knize Silmarillion (1977, česky poprvé 1992), jejího vydání se ale nedožil.

Patrně největší půvab Tolkienovy tvorby spočívá v jisté nevyslovenosti. Vždy je více skryto než zjeveno. Na náhrobku v Oxfordu na hřbitově Wolvercote, kde je pochován on a jeho žena, jsou u jejich jmen vytesána i jména Beren a Lúthien.

Autoři: ,
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.