Tím ale popudil církev, která ho po mnohaletých sporech přinutila, aby se zřekl teorie, že Země se točí kolem Slunce. Rehabilitován byl až v roce 1992.
Univerzitní učitel a badatel Galilei, který se narodil v Pise ve zchudlé patricijské rodině, nejprve studoval medicínu, později matematiku a fyziku, kterým se pak věnoval až do své smrti.
Jeho záběr byl obdivuhodný - studoval Archimédovo učení a sestrojil hydrostatické váhy, objevil neměnnost doby kyvu kyvadla, což později využil v kyvadlových hodinách, studoval zákony pádu, zabýval se zákony o stejnosměrném pohybu a setrvačnosti, odhalil i zákon akcelerace. Zabýval se i mechanikou.
Objevil krátery na Měsíci i skvrny na Slunci
Galilei sestrojil mimo jiné první primitivní teploměr, tehdy nazývaný vzduchový termoskop. Zdokonalil dalekohled a prováděl s ním astronomická pozorování. Objevil s ním mimo jiné krátery na Měsíci, skvrny na Slunci či čtyři Jupiterovy měsíce. Církev zprvu nové objevy tolerovala jako možné hypotézy.
Protože ale Galilei hlásal, že Slunce stojí a Země se točí, byla proti němu podána u inkvizice žaloba a jeho hlavní dílo Rozhovory o dvou velkých světových soustavách ptolemaiovské a koperníkovské (1632) bylo označeno za kacířské.
V roce 1633 byl proti němu veden v Římě proces, na němž byl nucen zříci se svých "bludů", a až do konce svého života pak zůstal pod kontrolou inkvizice. Zemřel slepý ve své vile 8. ledna 1642. Rehabilitoval jej až papež Jan Pavel II. v roce 1992 po třináctileté práci zvláštní komise.