V letech 1938 a 1939 v Československu organizoval odjezdy židovských dětí do Británie a obstarával veškeré formality potřebné k jejich přepravě po železnici. Skromný Winton se však jako hrdina necítí.
Po válce se londýnský rodák živil jako makléř. Ani nejbližší příbuzní neměli tušení o válečné kapitole jeho života.
Do povědomí veřejnosti se dostal až díky dojemnému setkání se svými zachráněnými "dětmi" ve studiu BBC. Wintonovy polozapomenuté činy připomněl slovenský režisér Matej Mináč, když natočil film Všichni moji blízcí (1999). Podruhé mu vzdal hold o tři roky později v dokumentu Síla lidskosti, potřetí v roce 2011 snímkem Nickyho rodina.
Nicholas Winton Václav Havel na premiéře filmu Nickyho rodina
Winton byl za své činy několikrát vyznamenán a povýšen do rytířského stavu. Prezident Václav Havel mu v roce 1998 udělil vysoké české státní vyznamenání - Řád Tomáše Garrigua Masaryka. Winton byl navržen i na Nobelovu cenu za mír.
Wintonovy vlaky na KampěNa pražské Kampě mezi Werichovou vilou a Sovovými mlýny bude v pondělí vpodvečer zahájena výstava Wintonovy vlaky. Exteriérová výstava velkoformátových snímků a dokumentů mapuje příběhy dětí, ale také život jejich zachránce. Autorem výstavy, jejíž premiéra se uskutečnila v Praze a v Londýně v roce 2011, je režisér, kameraman a fotograf Jaroslav Brabec. U příležitosti jejího znovuuvedení aktualizoval původní verzi, doplnil ji o nový příběh jednoho ze zachráněných dětí, ale i o koláž gratulací k Wintonovu jubileu. |
