"Já mám jedinou kritiku na adresu prezidenta Havla, a to jsem mu řekla i do očí, že nechtěl založit politickou stranu," uvedla Albrightová, která byla blízkou přítelkyní Havla. "Myslím si, že ta morální moc, kterou měl, se určitým způsobem rozptýlila, protože neexistovala jeho politická strana," dodala bývalá šéfka diplomacie v administrativě amerického prezidenta Billa Clintona.
Na "ohnivé" debaty o založení Havlovy strany zavzpomínal také český velvyslanec v Londýně a někdejší Havlův mluvčí Michael Žantovský. Tan nyní stojí v čele pražské odbočky Aspenského institutu, která se věnuje geopolitickým změnám ve střední a východní Evropě v posledních 25 letech. "Někteří z nás se ho snažili přesvědčit, uvrtat do toho. Bylo velké množství jeho podporovatelů, kteří chtěli být nějakým způsobem organizovaní, jiní naopak nechtěli," přiblížil Žantovský.
Nedostatek úcty k Romům
Účastníci konference v sídle Senátu se však nevěnovali pouze událostem před více než 20 lety. Albrightová se vyjádřila například také k posilování extremistických stran v Evropě, které potvrdily i nedávné volby do Evropského parlamentu. Pražská rodačka se znepokojením sleduje nejen v Česku nedostatek úcty k Romům. "Myslím si, že dobrý systém správy věcí veřejných nebudeme mít nikdy a nikde, pokud nebudou uznávána lidská práva pro každého a Romové musí mít možnost integrovat se do společnosti ve všech zemích," poznamenala.
Kromě Albrightové a Žantovského dnes na konferenci vystoupil estonský prezident Toomas Hendrik Ilves, bývalý slovenský ministr financí Ivan Mikloš nebo někdejší šéf maďarské diplomacie a evropský komisař Péter Balázs. V úterý v Senátu promluví například bývalý kandidát na amerického viceprezidenta Joe Lieberman, slovenská expremiérka Iveta Radičová či pražský primátor Tomáš Hudeček.
