Za pouhých 37 let života vytvořil pozoruhodně obsáhlé dílo, jež ovlivnilo mnohé. Od narození autora plakátů, litografa a malíře uplyne v pondělí 150 let.
„Všude a vždy má i ošklivost své okouzlující aspekty. Je vzrušující objevovat je tam, kde dosud nikdy nebyly pozorovány,“ tvrdil malíř, který ve svém díle navázal na impresionismus a postimpresionismus, zvláště na tvorbu Edgara Degase. Jeho výtvarný projev vyrostl z kresby a byl značně lineární.
Henri de Toulouse-Lautrec
Významné jsou i jeho grafické, technikou litografie vytvářené práce, jimiž předznamenal a ovlivnil secesi - plakáty, volné grafické listy i další produkty užité grafiky. Jeho dílo obsahuje 737 olejomaleb, 275 akvarelů, 5084 kreseb a 359 litografií.
Jeho krátký život byl prostoupen značným utrpením kvůli chatrnému zdraví. Toulouse-Lautrec se narodil v roce 1864 v rodině nižší francouzské šlechty, kde vlivem častých příbuzenských sňatků nebyla nouze o vrozené vady a dědičné choroby.
Byl drobný a malého vzrůstu. Trpěl mnoha zdravotními obtížemi a kromě toho šišlal a měl drobné deformace obličeje. Vychovávala ho matka, což byl v kruzích vysoké aristokracie nezvyklý jev, a on byl na ní celý život značně citově závislý.
Intenzivně malovat a kreslit začal už v dětství. Tvorba byla pro něj útěkem z pocitu zmarněného, zbytečně žitého života: „Svou situaci řeší tak, že se obrní humorem, malířstvím a nestřídmostí,“ napsala o něm Julia Freyová.
Hrabě Alphonse de Toulouse-Lautrec řídí čtyřspřeží, 1881
Výuka u tehdejších výtvarných mistrů jej přivedla na Montmartre, kde měli ateliéry a scházeli se v okolních hostincích, barech a kabaretech. Toulouse-Lautrec se osvědčil v roli ironika, šaška a malého skřeta, který baví společnost.
Na Montmartru získal roku 1884 svůj první ateliér a také zde začal bydlet a stýkat se s místní bohémou. Jeho partnerkami, které často střídal, bývaly i prostitutky.
Na ulici, 1886–87
Ty tehdy tvořily téměř výhradně náměty jeho děl. Malíř je navíc maloval zcela nearanžované. Oceňoval na nich pravdivost, nehranost, přirozenost: „Protahují se na pohovkách jako zvířátka... Jsou tak nevyumělkované, tak co!“ Často zpodoboval ošklivost. Kvůli tomu jej slavná šansoniérka a jeho společnice Yvette Guilbertová nazvala „géniem deformace“.
Ve srovnání s ostatními moderními malíři té doby byl Toulouse-Lautrec úspěšný a jeho díla se prodávala. Od roku 1888 publikoval kresby v časopisech. Na rozdíl od jiných malířů nebyl závislý na prodeji obrazů, neboť jej hmotně zajišťovala matka.
Roku 1890 vytvořil plakát pro nově otevřený kabaret Moulin Rouge, jež se setkal s obrovským ohlasem a učinil jej slavným. V kabaretu měl pak svůj vlastní stůl a na zdech visela jeho díla.
V jídelně nevěstince, 1893
V té době začal výrazněji pít a postupně se propadal do závislosti na alkoholu, jež se mu nakonec stala osudnou. Jedním z posledních děl byl portrét Paula Viauda jako admirála, který z velitelského můstku bezmocně sleduje opodál se potápějící loď. Malíř tak s pověstným bolestným humorem glosoval vlastní situaci.
Od dubna do července 1901 už nemaloval, pořádal pozůstalost, signoval díla a loučil se s přáteli. Ochrnoval, jak postupovala jeho paralýza. Zemřel 9. září 1901.
Už za života ovlivnil Toulouse-Lautrec představitele Art Nouevau svými plakáty a litografiemi, a také Edvarda Muncha. Obdivoval jej Pablo Picasso. Z českých tvůrců v nějaké míře ovlivnil například Františka Kupku, Františka Koblihu a Františka Tichého.
