Bývalý prezident Maďarska Arpád Göncz zemřel ve věku 93 let.
ÁRPÁD GÖNCZ (10. 2. 1922 – 6. 10. 2015)
Symbol svobodného Maďarska, který se v květnu 1990 stal prvním posttotalitním prezidentem a zůstal jím až do roku 2000. Po potlačení revoluce v roce 1956 byl odsouzen na doživotí, v roce 1963 však z vězení vyvázl. Jako spisovatel, překladatel i opoziční kritik byl nepřehlédnutelným oponentem Kádárova režimu a mimořádně přispěl k pokojnému přechodu země k demokracii.
Günter Grass
GÜNTER GRASS (16. 10. 1927 – 13. 4. 2015)
Rodák z Gdaňsku patřil k nejvýznamnějším spisovatelům 20. století. Čtenářům předkládal pronikavé i kontroverzní pohledy na dilemata, jimž byli Němci vystaveni od dob nacismu až po znovusjednocení. K úhelným dílům patří zejména román Plechový bubínek, ale také autobiografie Při loupání cibule, v níž přiznal a reflektoval svou příslušnost ke zbraním SS.
Stanislav Gross na focení před rozhovorem v roce 2002.
STANISLAV GROSS (30. 10. 1969 – 16. 4. 2015)
Politická hvězda někdejšího korunního prince ČSSD vyhasla necelé dva roky poté, co se stal pátým českým premiérem. Komunikativní a konsensuální politik v roce 2005 nedokázal vysvětlit koupi bytu za 4,3 milionu korun a musel odejít z veřejného života. Zakrátko vyšlo najevo jeho „zázračné“ stamilionové zbohatnutí díky dosud nevyjasněné akciové transakci.
Jaroslav Holík
JAROSLAV HOLÍK (3. 8. 1942 – 17. 4. 2015)
Vůdčí osobnost hokejové generace, jejímž nejzářivějším triumfem byl titul mistrů světa z Prahy 1972. Během pamětihodných bitev se sovětskou sbornou komandou získal obrovskou popularitu, když se nezdráhal v roce 1969 spolu s dvojicí dalších hráčů přelepit komunistickou hvězdu ve státním znaku na dresu. Po ukončení kariéry se stal úspěšným trenérem.
Zesnulý podnikatel Peter Kovarčík
PETER KOVARČÍK (24. 1. 1954 – 23. 3. 2015)
Vlivný lobbista a podnikatel slovenského původu byl nalezen mrtev v koupelně po úrazu hlavy. Blízký souputník Václava Klause působil za komunistického režimu v zahraničním obchodě, posléze podnikal ve sportovním marketingu a nakonec se stal producentem v showbyznysu. Jeho smrt je obestřena mnoha spekulacemi, vraždu však policie neprokázala.
Ladislav Horáček během udílení cen Magnesia Litera v roce 2014.
Říká se o mně, že jsem obrozenec, líčil před rokem nakladatel Horáček |
LADISLAV HORÁČEK (17. 6. 1947 – 21. 7. 2015)
Skutečný klasik českého knižního podnikání po roce 1989. Již v prosinci toho roku založil a od té doby řídil soukromé nakladatelství Paseka, které podstatně přispělo k šíření kvalitních literárních a historiografických děl. Prvním opusem Paseky byl Váchalův Krvavý román, vrcholným projektem pak dvanáctisvazkový soubor Velké dějiny zemí Koruny české z pera předních historiků.
B. B. King
B. B. KING (16. 9. 1925 – 14. 5. 2015)
Král světového blues, zpěvák, kytarista a pianista zahájil svou dlouhou kariéru již v roce 1949 v Memphisu. Jeho umělecká dráha vrcholila v 50. a 60. letech, kdy nahrál například mistrovské album Live at the Regal. Od konce 60. let pronikaly jeho skladby i do mainstreamových hitparád a postupně se dostal do všech významných hudebních síní slávy ve svém žánru.
Josef Masopust
JOSEF MASOPUST (9. 2. 1931 – 29. 6. 2015)
Fenomenální fotbalový záložník je právem považován za nejlepšího českého a československého fotbalistu druhé poloviny 20. století. Jakožto tvůrce hry byl vůdcem reprezentačního týmu, který dobyl bronzovou příčku na mistrovství Evropy v roce 1960 a propracoval se do finále mistrovství světa 1962. V témže roce obdržel jako první Čech Zlatý míč pro nejlepšího fotbalistu Evropy.
Boris Němcov
BORIS NĚMCOV (9. 10. 1959 – 27. 2. 2015)
Ruského liberálního politika a kritika politiky Vladimira Putina zastřelil vrah v centru Moskvy čtyřmi ranami. Bývalý první vicepremiér Ruska nedlouho před smrtí naznačil, že kvůli jeho odporu vůči počínání Ruska na Ukrajině ho Putin nechá zabít. Ze zločinu vyšetřovatelé obvinili skupinu údajných čečenských radikálů, okolnosti však zůstávají nevyjasněny.
Kameraman Miroslav Ondříček
Není marný být trochu posmutnělý, říkal Ondříček v posledním rozhovoru |
MIROSLAV ONDŘÍČEK (4. 11. 1934 – 28. 3. 2015)
Světově uznaný kameraman vstoupil do kinematografie nejprve jako přední osobnost tzv. České nové vlny, kdy spolupracoval zejména s Milošem Formanem a Janem Passerem. Brzy dosáhl mezinárodního věhlasu vyjádřeného i Oscarem. Je spolupodepsán například pod filmy Intimní osvětlení, Lásky jedné plavovlásky, Vlasy či Amadeus.
Radim Palouš
RADIM PALOUŠ (6. 11. 1924 – 10. 9. 2015)
Mimořádná osobnost a mravní autorita českého disentu, filozof, pedagog a první polistopadový rektor Univerzity Karlovy. Někdejší mluvčí Charty 77, jenž byl již od 50. let perzekvován komunistickým režimem, patřil v přelomové době k jádru Občanského fóra a nejbližším spolupracovníkům Václava Havla. Zanechal po sobě pozoruhodné filozofické dílo.
Ruská primabalerína Maja Plisecká
MAJA PLISECKÁ (20. 11. 1925 – 2. 5. 2015)
Hvězdná ruská primabalerína odtančila většinu klasických baletních rolí nejen na moskevském pódiu, ale dostalo se jí i bezvýhradného světového uznání. V různých dobách čelila ústrkům sovětského režimu, dostala však zároveň příležitost k oslnivé mezinárodní kariéře. V této době neemigrovala, zároveň však nikdy nebyla členkou komunistické strany.
Terry Pratchett
TERRY PRATCHETT (28. 4. 1948 – 12. 3. 2015)
Stvořitel fiktivního literárního světa Zeměplocha, jehož příběhy a postavy s humorem, ironií a nadhledem promlouvají k tématům minulosti i přítomnosti naší civilizace. Jeho cyklus Úžasná Zeměplocha zahrnuje 41 románů, pět povídek a řadu souvisejících prací včetně map. Prodaly se v milionech exemplářů a inspirovaly tvůrce v oblasti dramatu, hudby či počítačových her.
Malíř a kreslíř Kája Saudek na snímku z roku 2003.
KÁJA SAUDEK (13. 5. 1935 – 25. 6. 2015)
Mistr českého komiksu, jehož neopakovatelný styl i preciznost talentovaného malíře zcela vybočovaly ze standardu tuzemské, ale i světové tvorby. Saudkovy příběhy z 60. let jako Muriel a andělé či Lips Tulian se staly kánonem žánru a ovlivnily několik generací výtvarníků. Jeho osobní uplatnění však poznamenala komunistická cenzura.
Bývalý německý kancléř Helmut Schmidt
HELMUT SCHMIDT (23. 12. 1918 – 10. 11 2015)
Německý státník, sociálnědemokratický politik, je považován za jednoho z nejvlivnějších lídrů poválečné éry. V letech 1974 až 1982 zastával úřad spolkového kancléře, platil za rozhodného zastánce prohloubení evropské integrace a ozdravení mezinárodních vztahů. Francouzský prezident Hollande po jeho smrti prohlásil: „Jestliže existuje euro, vděčíme za to Helmutu Schmidtovi.“
Ludvík Vaculík při rozhovoru (2009).
Nepublikovaný rozhovor s Vaculíkem: Peněz se dnes bojíme více než tehdy strany |
LUDVÍK VACULÍK (23. 7. 1926 – 6. 6. 2015)
Vrstevnatá osobnost, v jejíž práci i životě se zrcadlí to nejoriginálnější a nejhodnotnější z vývoje české literatury, myšlení a občanských postojů posledního půlstoletí. Nezapomenutelné jsou jeho prózy Sekyra, Morčata či Český snář, bez nadsázky historický manifest za lidská práva 2000 slov z roku 1968, ale i řada fejetonů, v nichž prohlédavě glosoval společenské dění.
Ajá Vrzáňová a její brusle, ve kterých v roce 1950 vyhrála titul mistryně světa.
ÁJA VRZÁŇOVÁ (16. 5. 1931 – 30. 7. 2015)
Dvojnásobná mistryně světa v krasobruslení po svém druhém triumfu v roce 1950 v Londýně emigrovala a zakrátko nastartovala hned několik úspěšných kariér: v USA se stala hvězdou ledních revue i podnikatelkou v gastronomii. Současně se celý život hlásila k rodné zemi, kterou se snažila společensky reprezentovat také prostřednictvím humanitárních aktivit.
Nicholas Winton.
NICHOLAS WINTON (19. 5. 1909 – 1. 7. 2015)
Britskému občanu, povoláním finančnímu makléři, a také humanitárnímu pracovníkovi se v roce 1939 podařilo zachránit 669 především židovských dětí z tehdejšího protektorátu Čechy a Morava před transportem do koncentračních táborů. Během půl roku trvající riskantní mise zorganizoval jejich odcestování na území Spojeného království.
