Nový seriál Konečně pátekMagazín Pátek LN s novým rokem spouští zbrusu novou rubriku Konečně pátek, ve které známé osobnosti píší o tom, na co se celý týden těší a čemu se od pátku do neděle nejraději věnují. |
Pak jsem ještě dva roky pracoval jako nakladatelský redaktor, ale to už jsem mohl tři dny v týdnu včetně pátku předstírat práci z domova (home-office bych se to nazvat neodvážil). Od té doby do práce nechodím, a tudíž nechápu, co na těch víkendech lidé mají.
Přátelé předstírají, že mi mé svobodné spisovatelské povolání přejí, ale když jim prozradím, v kolik ráno vstávám (většinou v osm nebo v devět), přejícnost se rychle změní v závist, nebo dokonce (zejména u lidí, kterým celý život zvoní budík v pět či dříve) v nepokrytou nenávist. Jde samozřejmě o známou proletářskou hysterii – s tím rozdílem, že za pracující lid se dnes vydávají i manažeři a generální ředitelé...
Pokud ve vás tento sloupek rovněž vzbudil nepřejícnost, neboť i dnes, na samém konci pracovního týdne, vás budík opět vytáhl z postele v pět patnáct, uvědomte si prosím, že oproti mně prožíváte něco, o co jsem já navždy ochuzen – totiž radost z víkendu! I když odečtu dovolené a svátky, stejně se každoročně radujete asi padesátkrát častěji než já! „Konečně pátek!“ můžete zvolat v radostném očekávání dvou báječných volných dnů zhruba padesátkrát za rok.
Já ani jednou.
Konečně pátek?
No a co?
  |
