LN: Nelze se s Prahou ale přece jen dohodnout mimo soudní síň?
Už deset let se snažíme s pražským magistrátem dosáhnout konstruktivního dialogu. Epopej jsem nikdy nechtěl, nechci a nebojuji o ni proto, abych ji měl. Ale proto, aby se dostálo dědečkovu přání. Radní pro kulturu Jan Wolf razantně říká, že podmínka ovystavění nové budovy nikde není. Měl by se naučit číst. Teď mám zprávy, že pan Wolf přišel se skvělým nápadem, aby výstavní síň pro Epopej byla na Těšnově. O tom se mluvilo už v roce 2010. VLondýně jsem dělal bankéře a řídil jsem se heslem, že skaždým jednám otevřeně, a když mi někdo podrazí nohy, pak se s ním bavit nebudu. A bohužel, snad kromě primátora Svobody, se s Prahou konstruktivně jednat nedá.
LN: Dědečka jste nezažil. Když o něm mluvíte, zní to, jako byste ho znal. Mluvilo se o něm doma, když jste vyrůstal?
Rodiče o dědečkovi moc nemluvili. Znal jsem babičku, ale to jsem byl malý kluk. Ale když žijete v tom prostředí, nějak to prosákne. Dost často jsem pomáhal otci s logistikou, i když jsme spolu moc nevycházeli, což je pravda, ale začaly se šířit drby, že nejsem jeho syn a podobné nesmysly. Později se to mezi námi uklidnilo, pracovali jsme spolu, debatovali jsme ovšelijakých věcech, i o Epopeji aotom, co by se s ní dalo dělat. Po otcově smrti nebylo jasné, co bude. I z finančních důvodů. Dnes se sbírka sama ufinancuje, nikdy jsme nežádali o žádný grant. Ne zhrdosti, ale proto, že jsme soběstační.
  |
LN: Zmínil jste ty drby. Jak se vám snimi žije?
Jdou zpátky až do 60. let. Jistá Marta Kadlečíková je roznášela po celém městě. A víte, jak to v Praze chodí. Když se otec vrátil z války, kde riskoval svůj život, a po návratu viděl, jak to tady chodí, tak řekl jednu věc, kterou mu nikdy neodpustili – zaprděná pražská klika. A měl absolutní pravdu. Moje matka vždycky říkala, ať drby ignoruju. A také měla pravdu. Vždycky říkám: suďte mě podle toho, co dělám. Když jsem po otcově smrti přijel do Prahy, všichni tvrdili, že chci všechno vyvézt a prodat. Děláme pravý opak, obrazy restaurujeme a o sbírku se staráme znašich zdrojů a neustále ji rozšiřujeme.
